Rodinný časopis o alternativních cestách ke zdraví, připravovaný ve spolupráci s předními lékaři, léčiteli a odborníky v bylinkách, astromedicíně, zdravé výživě, psychoterapii, bioenergii, reflexní terapii a dalších netradičních metodách léčení.
Trocha špíny dětem neuškodí

Umyl sis ruce? Pozor, ať si nezamažeš ty nové šaty. Neskákej do louží! Vyhni se tomu blátu…“Poznáváte sebe, zodpovědné rodiče, kteří se snaží pro dobro a zdraví svých dětí co nejvíce eliminovat jejich styk s domácí i venkovní špínou? Představa velkého množství bacilů, virů i ostatních nebezpečných mikroskopických tvorů nám v hlavě udržuje trvale blikající kontrolku nad jejich čistotou. Z aktuálného říjnového čísla MEDUŇKY vybíráme ukázku z článku Markéty Kunzové...

 

Děti čisté jako čerstvě napadaný sníh -- v této podobě bychom s nimi byli relativně spokojeni v souladu se rčením o čistotě, která znamená půl zdraví. Tato slova stále platí, jen jejich význam se vzhledem k aktuálním poznatkům v oblasti mikrobiologie poněkud změnil….

Není špína jako špína
Na tom se shodují všichni přední světoví odborníci zabývající se detailněji problematikou mikroorganismů, konkrétně tzv. mikrobiomem. Ten náš, lidský je tvořen všemi aktivními mikroby, kterých na sobě i v sobě nosíme až desetkrát více než je počet buněk lidského těla. Trávicí trakt patří doslova k rekordmanům, co se týče jejich množství (několik trilionů) i druhů (cca 2 000). Tito mikrobi se zásadním způsobem podílejí na anatomické struktuře i fyziologických dějích našeho těla, a tím ovlivňují jeho celkový aktuální zdravotní stav. Určují, zda budeme trpět alergiemi, poruchami trávení nebo chování. Rozhodují o míře rizika výskytu mozkové mrtvice i dalších degenerativních poruch. Obezita, diabetes, hypertenze, autoimunitní onemocnění i ostatní civilizační onemocnění dneška úzce souvisejí s kvalitou našeho mikrobiomu. Z těchto uvedených, vědecky doložených faktů tedy jasně vyplývá, že udržovat a současně zvyšovat hladinu prospěšných mikrobů v těle je nutnou podmínkou zdraví.
S péčí o mikrobiom dítěte je nutné začít už při narození a během dalších let v ní pokračovat. Shrňme si ve zkratce některá doporučení, která je pro zdravý vývoj dětí v tomto směru vhodné dodržovat v každodenním rodinném životě.

Volit porod přirozenou cestou
Pokud není císařský řez indikován pro zdravotní komplikace ohrožující život matky nebo dítěte, upřednostňujte raději porod spontánní. Tento způsob porodu zajišťuje již první dávku cenného mikrobiomu pro novorozence od matky, a to během jeho průchodu porodními cestami. Rob Knight, biolog z Nového Zélandu a špičkový znalec mikrobů (mimo jiné spoluzakladatel projektů American Gut Projekt a Earth Microbiome Project, autor knihy knihy Follow Your Gut i velké řady vědeckých studií publikovaných v nejprestižnějším odborném časopise Nature), je sám důkazem toho, jak velký zdravotní význam je přirozenému porodu zcela oprávněně přisuzován. V roce 2011 provedl umělé osídlení své novorozené dcery vaginálním mikrobiomem její matky (své manželky, též expertky na lidský mikrobiom). Tato převratná, a přitom jednoduchá metoda (potření dítěte sterilním tampónem obsahující vaginální výtěr) se v současné době stává účinným prostředkem k dodatečnému založení mikrobiomu u dětí narozených císařským řezem. V jeho případě nelze dosáhnout přenosu přirozenou cestou a absence mikrobiomu u těchto novorozenců bývá častou příčinou některých onemocnění, např. astmatu, autoimunitních poruch i alergií. Konkrétním souvislostem, které objasňují nedostatek klíčových druhů střevních bakterií u dětí nízkého věku trpících astmatem, se ve své studii (publikované v roce 2015) věnovala i světově uznávaná vědkyně Marie-Claire Arrietaová, držitelka doktorátu z mikrobiologie a výzkumná pracovnice na Univerzitě Britské Kolumbie, která svými průlomovými závěry vyvolala ve vědeckých kruzích nemalý rozruch.

Kojit, jak nejdéle je to možné   
Mateřské mléko přestavuje pro dítě ideální výživu, jeho složení se mění podle aktuálních potřeb dítěte, navíc je ideální i z praktického hlediska (bez jakékoliv nutné přípravy je k dispozici vždy čerstvé a optimálně teplé), navíc kojení prohlubuje mateřské pouto a má pozitivní vlivu na psychiku dítěte i matky. Zásadní ovšem je, že kojené děti mají ve srovnání s dětmi krmenými umělou výživou ve střevě až o 50 % více druhů prospěšných bakterií. Dlouhodobým pravidelným kojením je možné se do značné míry či úplně vyhnout obávaným rozsáhlým průjmovým onemocněním i tříměsíčním kolikám. Justin a Erica Sonnenburgovi, další průkopníci v oblasti mikrobiomu, se v Ústavu mikrobiologie a imunologie na Lékařské fakultě Standfordské univerzity společně věnují podstatě i využití základních principů ovlivňující interakce jak uvnitř střevního mikrobiomu, tak i mezi mikrobiomem a jeho hostitelem (v našem případě dětským organismem). Sami ale tvrdí, že to nejdůležitější o něm pochopili až během narození a růstu svých dcer. Kojit děti do nejdelšího možného věku dítěte označují za jeden z předních faktorů podporující produkci zdravého dětského mikrobiomu a dvojhlasně jej doporučují...

 Celý článek si přečtete v říjnové Meduňce...