Rodinný časopis o alternativních cestách ke zdraví, připravovaný ve spolupráci s předními lékaři, léčiteli a odborníky v bylinkách, astromedicíně, zdravé výživě, psychoterapii, bioenergii, reflexní terapii a dalších netradičních metodách léčení.
Zápisky cestovatele: Norsko

Norsko je pro většinu Čechů známé zejména přírodou, rybolovem a drahým benzínem. Cílem naší cesty byla příroda a divotvorné fjordy, náhorní plošiny, řeky, vodopády, ledovce a hlavně co nejužší souznění s přírodou. Pravda, drahému benzínu jsme se také nevyhnuli a rybám v krásných řekách a bystřinách také ne. Ovšem byli jsme pouhými diváky, neboť nerybaříme. Od Norska jsem si sliboval hodně a byl jsem zvědavý, zda moje očekávání nebude zklamáno. Pojďme se tedy společně podívat, co Norsko nabízí.

Domov obrů – Jotunheimen
Název, který vypovídá téměř o všem, se pro park začal užívat až relativně nedávno. Pojmenování snad pochází od norského básníka z roku 1862. Pro vás ovšem může být zajímavá informace, že název by měl být inspirován rozsáhlou a zajímavou severskou mytologií. Jotunheim je totiž v této mytologii zemí obývanou obry. Kdo tento národní park navštíví, dá mi určitě za pravdu, že krajina je pro obry jako dělaná ,a proto je název příznačný.
Jotunheimen má nespoutanou přírodu, v níž  se bude cítit jako doma každý, kdo touží po těch pravých přírodních energiích a blízkém souznění s přírodou. Přiznám se, že v některých místech nádherné norské přírody jsem se cítil, jako kdybych byl „ztracen v divočině“. Ovšem ztracen jsem byl pouze symbolicky - řekněme přesněji ztracen před civilizací, což vlastně byla obrovská oáza harmonie a pohody pro naše organismy. Bylo pro nás velkým překvapením, že v západoevropské civilizaci můžou být ještě panenská místa zcela nedotčena lidskou činností.
V Jotunheimenu můžete potkat různé druhy zvířat, o nichž si běžní Evropané můžou již nechat pouze zdát. V potocích plavou pstruzi, na pláních a v lesích se potulují sobi a losi, narazíme i na rysa nebo rosomáka. Pro neznalé a pro fanoušky písniček Petra Jandy a jeho skupiny Olympic jen podotýkám, že se nejedná o ptáka Rosomáka, ale o lasicovitou šelmu. Zkuste se zeptat ve vašem okolí a uvidíte, kolik vašich přátel a známých bude rosomáka identifikovat správně. Když jsem to před lety zkoušel, bylo vidět, že písnička „pták Rosomák“ se lidem vryla skutečně pod kůži a realitu znalo minimum lidí.
Pokud se rozhodnete pro přechod Jotunheimenu, nepodceňte vybavení. Nejedná se o žádné pohodlné kopečky, ale o skutečnou hornatou divočinu. Ačkoliv se to může zdát překvapivé, v divokých norských horách nemusíte několik dnů potkat člověka, pokud budete objevovat místa, která nepatří mezi turistické cesty a cíle. Jestliže nejste fyzicky zdatní nebo se necítíte na spaní v divočině pod širákem nebo ve stanu, nezoufejte. Norská příroda je štědrá ke všem svým návštěvníkům a krásné zážitky můžete na vlastní kůži prožít i při kratších jednodenních či dokonce  půldenních, výletech. A nemusí se jednat pouze o kochání se přírodními krásami, při nichž se tají dech. I když je pravdou, že spousta duchovních mistrů přirovnává okamžik, při kterém se nám krásou přírody tají dech, k jednobodovému zastavení mysli.
Ovšem pojďme přímo ke zdroji! Norská příroda a její fantasticky čistá energie přímo volá po duchovních cvičeních, meditacích nebo šamanských obřadech. Všechny tyto duchovní aktivity mají právě v těchto místech obrovskou sílu! Byla by proto škoda zúžit návštěvu norských lesů a vod na pouhou turistiku.

 

Hardangervidda
Tento úžasný národní park nabízí další nezapomenutelné zážitky. Ačkoliv zde nenajdete tak vysoké hory (v Jotunheimenu některé dosahují více než 2400 m.n.m.), ani zde nehledejme nějaké malé pahorky. Výška zdejších hor dosahuje místy výšky až přes 1800 m.n.m.. To ovšem není vše!
Hardangervidda nabízí nejrozsáhlejší náhorní plošinu v Evropě! Určitě i díky této plošině má Hardangervidda ve svých „statistikách“ i další NEJ. Najdeme zde obrovská stáda sobů, která jsou zcela určitě těmi největšími v Evropě a je možné, že dokonce i na světě. Tím se mimo jiné vyvrací mylná představa mnoha lidí, že za velkými stády sobů je nutné jet až na úplný sever Norska!
Při naší cestě náhorní plošinou jsme viděli různá rašeliniště s typickými rostlinami (vlochyně, brusinky apod.). Skutečně mě překvapilo obrovské množství různých druhů mechů a lišejníků. Právě zde jsem prvně viděl mnoho nových druhů, a to dokonce na jediném místě. Jak vidíte, v norských horách si na své přijdou všichni – zoologové, botanikové, turisté i duchovně hledající.
Norsko má další desítky nádherných národních parků, kterým bychom se mohli věnovat, ale věřím, že jako lákadlo na jejich návštěvu tyto dva stačí.

 

Norský kontakt s přírodou
Než dokončíme první návštěvu krás Norska, chtěl bych se s vámi podělit ještě o jednu velmi zajímavou věc. Norsko má totiž poměrně zajímavý způsob osídlení. Pokud vynechám města a vesnice,  žije velká část obyvatel v mnohem větším kontaktu s přírodou než například my nebo naši zahraniční sousedé. Ovšem, aspoň podle mých dosavadních cestovatelských zkušeností, i než většina obyvatel dalších vyspělých evropských zemí. Pokud budete projíždět nebo procházet norskou krajinou, zjistíte, že podél cest je roztroušeno velké množství obydlí. Každé z nich má samostatnou odbočku a je nejčastěji umístěno v lese nebo na louce a jedná se vlastně o takové polosamoty. Obvykle mají na dohled v řádu několika set metrů další sousedy. Tento způsob osídlení mě zaujal, protože slibuje mnohem větší symbiózu a napojení na přírodu. Je logické, že velký vliv na bydlení v Norsku má také počet obyvatel a upořádání krajiny a přírody. Bohužel jsme neměli dost času pro větší poznání samotných Norů a tím pádem nevím, zda můj předpoklad o větším propojení s přírodou je správný. Ale pevně věřím, že ano.
V některých informačních materiálech jsem se dozvěděl, že přestože patří Norsko k bohatším zemím díky těžbě ropy, ani Norové se nevyhnuli problémům v oblasti ekologie. I když na první pohled panenská příroda vypadá zdravě, některé zdroje uvádějí, že Norové neustále bojují s rizikem znečištění spodních i povrchových vod. Co jsou jim tedy platné příjmy z „černého zlata“, jak je ropa také nazývána, když nejsou vyřešeny základní ekologické otázky. Navíc zde panují obavy z doby, kdy dojde k vytěžení ropných polí a Norsko se ocitne bez hlavního zdroje svého příjmu. Ostatně Norové také patří mezi rybářské velmoci a nemusíme pochybovat o tom, že i nadměrný rybolov plundruje mořské vody neutěšeným způsobem a nemusí dlouho trvat, kdy poklesnou výnosy i z této oblasti. Jaké dopady by tedy mělo zmenšení norského rozpočtu na ekologii, se můžu jen dohadovat. Ale vzhledem k tomu, že to řeší i sami Norové, zřejmě se nejedná o mizivé riziko a problém je skutečně závažný. Ale to už se ve svých úvahách dostávám trochu jinam. Chtěl jsem tím jenom poukázat na to, jak moc je důležité, aby lidé kdekoliv na světě dbali na soužití s přírodou a zemí.
Na závěr můžu jednoznačně konstatovat, že mě Norsko nejen nezklamalo, ale přímo oslnilo svojí čarokrásnou přírodou a její skvělou energií. Proto jeho návštěvu můžu doporučit srdečně opravdu všem a slibuji, že se do Norska společně ještě podíváme.

Pavel Hanzal – astrolog, léčitel a terapeut
www.pavelhanzal.cz