Rodinný časopis o alternativních cestách ke zdraví, připravovaný ve spolupráci s předními lékaři, léčiteli a odborníky v bylinkách, astromedicíně, zdravé výživě, psychoterapii, bioenergii, reflexní terapii a dalších netradičních metodách léčení.
30. duben - čarodějnice

Je tady konec dubna a s ním i oblíbený zvyk "pálení čarodějnic", který se na mnoha místech dodržuje i v současnosti. Někde je zvykem celou noc "hlídat májku" nebo prostě jen s přáteli posedět u ohně...Původ těchto rituálů a zvyků je prastarý a noc ze 30. dubna na 1. květen byla odedávna považován za velmi významnou a magickou...
Zamyšlení nad  původem, smyslem a poselstvím tohoto svátku pro nás připravila vědma a kartářka Markéta Vostrá.   

Život v cyklech
Důležitým prvkem oslav tohoto svátku byl a zůstává oheň...

Jarní doba přinášela našim předkům mnohé radosti v podobě pravidelných rituálů a oslav. Svátky Bohyně Ostarun, svátky plodnosti a znovuzrození života v přírodě následoval svátek zvaný Beltane, jako oslava cyklu plození, zrání, rozpadu a nového plození. Tento svátek je znám také jako Filipojakubská noc či svátek svaté Valpurgy. U nás v dnešních časech znám nejvíce jako „čarodějnice“, které se slaví v noci z 30.dubna na 1.května.
Naši předkové žili cyklicky a zcela přirozeně se také vnímali jako součást koloběhu v přírodě. Dnešní civilizovaná doba oddělila člověka od přirozených dějů, od vědomí cykličnosti. Zrod i smrt byly vykázány do ústavů. Civilizovaný člověk řeší svůj pocit izolovanosti, své neurózy a deprese, pocit nesmysluplnosti celého bytí prostřednictvím pilulek či nakupováním pěkných věcí, aby dal své honbě za finančními prostředky alespoň nějaký smysl. Nabízí se otázka:
„Je život opravdu tak jednoduchý, že mu toto stačí? Kam se poděla moudrost? Kam zmizelo vědomí kontinuity bytí, a tím pádem daleko větší zodpovědnost člověka za jeho myšlenky?“
Stejně jako Luna prochází svými pravidelnými cykly, tak i lidstvo putuje od temnoty k úsvitu. Civilizace vznikají, dosahují svého zlatého věku a mizí v propadlišti času. Dnešní doba je dobou hledání zničené moudrosti, hlubokých vědění, léčitelských schopností, opětovného rozvoje intuice.  To, co bylo zcela přirozeně dáno každé ženě, jako propojovatelce světa viditelného se světem skrytým, odkud mohla přinášet radu a účinnou pomoc, bylo násilně umlčeno. 

Kladivo na čarodějnice
Čarodějnické procesy začaly během 15. století a trvaly až do 18.století  Během nich zahynulo krutým mučením a následným upálením či utopením velké množství nevinných žen, ale i mužů a dětí. Tato doba se od nás ještě zdaleka nevzdálila natolik, abychom její důsledky již nepociťovali. Strach z represí všech sadistů, psychopatů, udavačů pro peníze, kteří tuto záměrnou hysterii rozpoutali, zavřel ženské moudrosti na dlouhou dobu ústa. Daň za vědění byla příliš vysoká. Dnešní doba je dobou úsvitu ženství a střípky dávných vědění se pomalu opět spojují. I když strach, byť nevědomý, stále funguje. V každé ženské linii by se možná dala vystopovat hrůza, prožitá některou z žen z rodu našich předků, která buď čelila přímému ohrožení nebo se ocitla této hrozivé situaci nablízku. Ženská spiritualita tak byla systematicky likvidována a žena svou hodnotou pro mužský svět znamenala méně než hospodářské zvíře. Je tedy logické, že i oslava ženské plodnosti a svobodné sexuality musela doznat „úpravy“ v podobě hořící hranice, pálení čarodějnic a házení  košťat do vzduchu. Strach mužů z ženské svobody byl uměle vytvářen a podporován. Dnes se nám to může jevit jako naprostá absence nejen lidskosti, ale i zdravého rozumu. Vždyť na obvinění z čarodějnictví stačilo být levákem, či mít nějakou tělesnou či duševní vadu. Stačilo, aby kdosi rádoby kompetentní prohlásil, že ten či ta je původcem nějaké zkázy, nemoci, smrti a rozezlený dav z obavy před uhranutím či uřknutím velice rád dodal domnělou čarodějnici. Strach a obavy byly zcela přirozené, protože oni tomu zkrátka věřili. Chování předků může být pro generace potomků nepochopitelné – ostatně pro příklady nemusíme chodit daleko - naši potomci možná nebudou chápat, kolik chemikálií jsme schopni denně pozřít a myslet si u toho, že budeme věčně mladí, krásní a zdraví. Také si budou klepat na čela, jak je možné, že jsme byli schopni tomu věřit.  
Valpružina noc je svátek, který oslavuje spojení protikladů na úrovni fyzické i duševní. Jedině tak se může zrodit něco nového a děj čáry života (čaro-děj) opět pokračuje dál. 

                                                                      Markéta Vostrá