Rodinný časopis o alternativních cestách ke zdraví, připravovaný ve spolupráci s předními lékaři, léčiteli a odborníky v bylinkách, astromedicíně, zdravé výživě, psychoterapii, bioenergii, reflexní terapii a dalších netradičních metodách léčení.
Letní slunovrat a svatojánská noc

21. června ve 12 hodin, 7 minut a 13 vteřin letního času vstupuje Slunce do znamení Raka a na severní polokouli nastává léto! Letní slunovat patřil vždy mezi významné časové body roku - jak se dozvíte z následujícího článku, který pro Meduňku připravil Ing. Jiří Trefný...

Mezi důležité okamžiky roku patří bezesporu letní slunovrat, tento čas otevíral podle legend a pověstí cestu magickým silám Země. Tajemné síly přírody se projevovaly i při svatojánské noci, s níž se dodnes pojí řada zvyků, pověr, pověstí a rituálů, mnohé z nich mají kořeny až v předkřesťanských dobách.   

Letní slunovrat
Slunovrat – solsticium, je doba, kdy je Slunce odkloněno od rovníku nejdále na sever nebo jih, v poledne stojí nejvýše nebo nejníže nad obzorem. Den je nejdelší a noc nejkratší (zpravidla 21.6.),  naopak je tomu při zimním slunovratu 21. 12.
Čas po letním slunovratu nazýváme letní, Slunce se nachází na počátku znamení Raka. Tento bod se také nazývá letním, protože když jim prochází Slunce, nastává na severní polokouli astronomické léto.
Krátce po letním slunovratu přichází Svatojánská noc, tj. předvečer svátku narození Sv. Jana Křtitele -- noc z 23. na 24. června. Tato noc svou tajemnou pověstí rozechvívá i mnohého moderního člověka na počátku 3. tisíciletí – v tento čas se podle legend a pověstí více než jindy projevují magické síly i síly přírody a vnímavý člověk cítí, že když hovoří příroda, smrtelník by měl raději mlčet…
Letní Slunovrat otevíral cestu magickým silám Země, protože životodárné Slunce se na své zdánlivé dráze muselo zastavit a obracet a tudíž bylo nějaký čas bez síly. Odtud také ten latinský název solsticium  neboli stání Slunce. A právě to byl zásadní okamžik, kdy bylo možno zachytit tajemné zemní síly, vyvěrající právě v této chvíli na povrch, kdy se skály otvíraly a nabízely své poklady…

Celoevropská tradice
Slavnosti slunovratu jsou rozšířeny po celé Evropě --  od Islandu a Irska po evropskou část Ruska; od Norska na severu až po Kanárské ostrovy a Baleárské ostrovy na jihu. Svátek Jana Křtitele patří mezi svátky, které v sobě zachovávají ohlasy předkřesťanských dob. Svědčí o tom jeho návaznost na kult Slunce, stejně jako reakce církevních otců ranného až pozdního středověku, kteří brojili proti způsobu těchto oslav jakožto pozůstatku pohanství.

Křesťanský výklad svátku sv. Jana
K
e Slunovratu jakožto pohanskému svátku byl tento výklad velmi citlivě přičleněn až ve 12. století. Církev slaví narození sv. Jana Křtitele jako předchůdce pravého světla, tj.Pána Ježíše Krista.  Sv. Jan Křtitel pak Ježíše před jeho veřejným vystupováním pokřtil v řece Jordán. Slavit narozeniny světce není příliš obvyklé, v liturgickém kalendáři je zvykem oslavit světce ve „výroční den jeho smrti, kdy se narodil pro nebe“. Ovšem Jan Křtitel má dokonce zasvěceny dva svátky -- narození 24. června a stětí 29. srpna.

Oheň-zástupný symbol Slunce na Zemi
Kromě slunovratu začali lidé uctívat také svatojánskou noc a nezbytnou součástí oslav se stal oheň -- hořící hranice, ohnivá kola, zapálené vatry a pochodně. Tanec kolem ohně měl zbavit účastníky nemocí, očistit je i ve smyslu magickém a duchovním, zbavit je hříchů. Víra v ozdravující moc svatojánského ohně byla tak silná, že matky nemocných dětí házely jejich svršky do plamenů, aby tak nemoc spálily. Postupně se skoky přes plameny a tance kolem ohně stávaly i zábavou nebo jakýmsi milostným rituálem-- např. když se milenci při skoku přes oheň drželi za ruce a nepustili se, byli si souzeni… Některé zvyky a rituály se udržely pozoruhodně dlouho – např. převádění dění dobytka přes svatojánský oheň, který měl chránit zvířata před nemocemi a působením zlých sil, se v horských oblastech Rakouska praktikovalo ještě v r. 1950!

                                                                       /dokončení/

                                                                            Ing. Jiří Trefný