Rodinný časopis o alternativních cestách ke zdraví, připravovaný ve spolupráci s předními lékaři, léčiteli a odborníky v bylinkách, astromedicíně, zdravé výživě, psychoterapii, bioenergii, reflexní terapii a dalších netradičních metodách léčení.
Reportáž z vánočního Betléma

Vánoce je možné strávit různými způsoby. Spolupracovnice Meduňky Hana Blochová prožila vánoční svátky roku 2011 přímo v Betlémě ... 

Štědrý večer v Betlémě
V letošním roce jsem se vydala v době vánoc do Izraele a Štědrý den strávila v Betlémě. Město Betlém s palestinskou samosprávou leží nedaleko Jeruzaléma a nebýt vysoké dělící zdi mezi Izraelem a Palestinou, pak by již obě města téměř splynula v jedno. Průjezd hranicí mezi nimi v turistické skupině autobusem není komplikovaný ani nebezpečný, neboť izraelskou vojenskou hlídku uspokojí často i jen letmá kontrola cestovních pasů, avšak pokud se člověk rozhodne sám pěšky překonat vojenskou zónu z Betléma směrem do Jeruzaléma, zažije velmi nepříjemné vojenské kontroly, několikanásobnou prohlídku zavazadel a poměrně dlouhý pochod mezi ostnatými dráty s opakovanými rentgenovými kontrolami. Palestinci, kteří pracují v Jeruzalémě, tyto nedůstojné a nepříjemné přechody za prací zažívají každé ráno, kdy se zde tvoří velké i několikahodinové fronty.
Rozdíl mezi izraelským a palestinským územím se dá na první pohled rozeznat kromě nápisů také podle znečištění lokality. Díky organizovaným sběrům odpadků např. studenty z hebrejské univerzity aj. jsou turisticky navštěvovaná místa Izraele dnes mnohem čistší než území palestinská. Téměř vždy se zde nacházejí trojjazyčné nápisy v pořadí hebrejština – angličtina – arabština, zatímco na územích čistě palestinských, kam Izraelci nemají přístup, jsou nápisy vždy jen arabské. Město Betlém obývají pouze Palestinci, z nichž asi 30 % tvoří křesťané a zbytek obyvatel města vyznává islám. Vzácná symbióza těchto náboženství je zde v době vánoc viditelná na každém kroku. Hotel St. Antonio, kde jsme byli ubytováni, byl označen výrazným červeným neonovým nápisem v latince na střeše budovy. Nacházel se v klidné části města v sousedství křesťanského ženského kláštera a jeho majitelem byl arabský křesťan, jenž byl zaměřen na ubytování poutníků z ČR a z Evropy. Hotelový personál se snažil všemi prostředky navodit vánoční atmosféru a zájem o evropskou kulturu byl jasně prezentován nejen charakterem vánoční výzdoby, ale i stálým přehráváním českých vánočních koled a usměvavými pozdravy zaměstnanců hotelu v češtině: Veselé vánoce!“ (Na snímku: Betlém v Betlémě - před bazilikou sv. Kateřiny, která se nalézá v sousedství Baziliky narození Páně)

Starozákonní biblické místo
Betlém je i důležitým starozákonním biblickým místem, neboť se zde podle tradice narodil také král David a žili jeho prarodiče Rút a Boaz, jejichž syn Obed byl Davidovým dědečkem. Davidova studna, skromná památka nacházející se ve staré zástavbě města, však v Betlémě nepatří k nejnavštěvovanějším místům,
a to jistě i z důvodu, že zde Židé nežijí ani sem nemají volný přístup. Podle biblické starozákonní předpovědi se měl židovský mesiáš zrodit právě v místě narození krále Davida, mytického zakladatele rodu Judova, aby se naplnilo proroctví. Vyvstává zde proto i otázka, zda Ježíšovo rodiště v Betlémě není pouze symbolické (tyto myšlenky jsem raději v předvánoční atmosféře Betléma nikomu nesdělovala, neboť víra v pravost místa Ježíšova narození je zde velmi silná a oddanost křesťanských poutníků i místních křesťanů církevním dogmatům chvílemi hraničí až s fanatismem).  (Na snímku vánoční strom na hlavním náměstí v Betlémě, kde prrbíhají  světské radovánky o ván. svátcích)
Hned po příjezdu do Betléma jsem se ještě večer vydala do slavnostně vyzdobené osvětlené historické části města, která byla mnohem klidnější než přilehlé moderní městské čtvrti. Byl čtvrtek 22.12., kdy v arabském světě začíná víkend,
a proto byly ulice plné lidí i malých dětí, které po ulicích běhaly v čepičkách Santa Clausů a rozdávaly nějaká přáníčka či dárky. Auta v ulicích troubila, lidé se mezi nimi proplétali, usmívali se a ukázalo se, že v další dny pak ruch na ulicích ještě vzrostl. I když historická část Betléma tvoří poměrně kompaktní celek, ze starověku a z doby Ježíšovy se zde dochovalo jen velmi málo původních památek a dnes zde převažují sakrální stavby mnohem mladší, jež mají zbožným poutníkům připomínat místa spjatá s životem Ježíše. Zjistila jsem však postupně při návštěvách těchto „svatých míst“, že převážná část z nich byla zcela uměle vytvořena často až ve 20. století, což jsem si ověřila např. i na tzv. „Pastýřském poli“ na okraji Betléma, kde mělo být pastýřům zvěstováno, že se narodil Mesiáš. V místě se dodnes nachází jeskyně spojovaná podle tradice s místem, kde pobývali bibličtí pastýři, poblíž které vznikla ve 20. století moderní kaple.  

Bazilika Narození Páně
Nejvýznamnější křesťanskou památkou Betléma je bezpochyby bazilika Narození Páně, jež se nalézá s dalšími historickými stavbami na hlavním betlémském náměstí, v době vánoční centra všeho kulturního dění města.

V kryptě baziliky pod hlavním oltářem se nalézá jeskyně, ve které se podle křesťanské tradice měl narodit Ježíš, (na snímku) a právě k ní v době vánoc směřují tisíce poutníků z celého světa, kteří se chtějí dotknout tohoto místa, označeného kovovou hvězdou na mramorové desce. V podzemní kryptě je uctíváno i druhé místo, a to hned poblíž místa narození, kde podle tradice měli tři králové předat dary narozenému Ježíši. Do baziliky, kterou začal v roce 135 ještě jako pohanský chrám stavět římský císař Hadrián a poté ji přestavěl již na křesťanskou baziliku v roce 326 Konstantin Veliký, se vstupuje z hlavního náměstí tzv. „dveřmi pokory“, tj. úzkými nízkými dveřmi, které vznikly snížením původního vstupu z popudu křesťanské komunity v 17. století jako obrana proti vjíždění tureckých dobyvatelů do chrámu na koni. Bazilika byla naštěstí uchráněna před devastací po vpádu Peršanů, kteří ji údajně zázračně ušetřili, když v ní nalezli obraz „Klanění tří králů“ s jedním z králů z Persie. Architektura dnešní baziliky pochází z větší části až ze 6. století z doby vlády císaře Justiniána a z doby křižáckých výprav, tj. z 11. – 12. století. V roce 1101 zde byl korunován první novodobý křižácký jeruzalémský král Baldwin I., člen templářského rádu, a o dvacet let později i jeho syn Baldwin II. s manželkou. V interiéru baziliky se dodnes dochovala původní sloupořadí se sloupy s korintskými hlavicemi a pod současnou podlahou fragmenty byzantských ornamentálních mozaik, jež jsou zde nyní částečně odkryty.   

Oslavy narození Krista
Křesťanští poutníci se mohou ubytovat hned vedle baziliky v rozsáhlém poutním domě provozovaném františkány, které je možné potkávat v hnědých kutnách přepásaných bílým provazem na všech křesťanských posvátných místech, z nichž mnohá „obhospodařují.“ V betlémské bazilice Narození Páně probíhají díky současné platnosti tří různých církevních kalendářů oslavy narození Ježíše hned třikrát: v nám známém termínu 24. – 25. prosince slaví církev ortodoxní katolická se slavnou půlnoční mší, 6.1. na tři krále církev ortodoxní řecká (pravoslavná) a naposledy 18.1. církev arménská, a to vždy za účasti svých patriarchů, kteří sem přijíždějí z Jeruzaléma.
(Na snímku: Pravoslavná mše na Štědrý večer v Bazilice Narození Páně)
O půlnoční katolickou mši je mezi poutníky ze západu velký zájem, který však kapacita baziliky 500 míst zdaleka nepokryje, a proto je třeba si ve velkém předstihu zajistit na tuto mši povinnou vstupenku na místím katolickém patriarchátu. V letošním roce byly údajně již v létě téměř všechny vstupenky skoupeny katolíky z Itálie, kteří vždy tvoří velkou část účastníků slavné půlnoční mše v betlémské bazilice.
Pro ty, kteří neseženou vstupenky do hlavní baziliky, probíhají další slavnostní mše na jiných místech, kde k nejžádanějším patří účast v nedaleké „Mléčné kapli“, spojené s kojící Pannou Marií, a františkánský klášter s kostelem sv. Kateřiny, postavený až v roce 1881, jež se nachází hned v sousedství baziliky Narození Páně. V kryptě Mléčné kaple se nachází jeskyňka, kde podle tradice mělo dojít ke zbělení černé skály, když na ní ukáplo mléko kojící P. Marie. Dnes je klášter i s kaplí též spravován františkány a sídlí zde i církevní řád ženský. Při návštěvě tohoto kostelíka se všechny návštěvnice bez rozdílu náboženského vyznání vždy tlačí do legendárního mariánského místa, které má mít zázračné účinky pro početí. Kostel sv. Kateřiny s klášterem je podle tradice úzce spjatý s životem sv. Jeronýma, jenž zde měl ve 4. století přeložit Bibli z řečtiny do spisovné latiny za vzniku tzv. Vulgáty. I jeho hrob v podzemní kryptě kostela je v době vánoc cílem mnoha katolických poutníků.

Štědrý den v Betlémě
Pokusím se nyní popsat průběh akcí a událostí na Štědrý den v Betlémě spojených s vánočními oslavami. Hned ráno vyrazili obyvatelé města i jeho návštěvníci do ulic a okolo 10. hodiny se soustředili okolo hlavní tepny vedoucí na hlavní betlémské náměstí, kudy asi od 10.30 začal procházet nekonečný slavnostní průvod desítek krojovaných skautských skupin, hrajících na bubny, anglické dudy či dechové nástroje. Kolem pobíhali malí kluci v čepičkách Santa Clausů, někteří za něho cele přestrojení, pouliční prodejci za zvuku písně „Rolničky, rolničky kdo pak vám dal hlas“ z amplionů nabízeli cukrovou vatu, vařenou kukuřici, datle, fíky, nápoje, různé arabské sladkosti a také různobarevné balónky. Právě ty mi připomněly naše prvomájové oslavy, neboť vánoční Betlém s rozkvetlými keři, dozrávajícími citrusy a teplotou vzduchu cca 18 – 20 stupňů Celsia se jim velmi podobal, snad jen s tím rozdílem, že hrdě se tvářící arabští skauti v průvodu asi mašírovali dobrovolně. Úzké uličky starého města se během dopoledne zcela zaplnily lidmi, místní křesťané se vzájemně navštěvovali a bylo vidět celé rodiny, jak spolu stolují a popíjejí punč, víno i pivo. Arabští obchodníci nám cizincům radostně přáli „Merry Christmass“ a pokoušeli se nám vnutit nějaké vánoční suvenýry, nejčastěji keramiku, svaté obrázky a nebo Betlémy vyřezávané z olivového dřeva. Když jsme se prodrali na hlavní betlémské náměstí, slavnostně vyzdobené neonovými girlandami a několika vysokými ozdobenými jehličnany, na koncertním podiu právě hrála palestinská kapela s texty písní za osvobození Palestiny. Povšimla jsem si i dvou mladíků v publiku v kostýmech Santa Clausů, kteří měli na zádech výšivky se zaťatou pěstí Hnutí za osvobození Palestiny. Na náměstí nebylo k hnutí, hudba hrála, restaurace směrem na náměstí byly plně obsazené, což mi zase připomnělo oslavy silvestrovské.
(na snímku: Aktivisté hnutí za osvobození Palestiny v kostýmech Santa Clause na Štědrý večer rozdávají letáky)

Čekání na vstup do jeskyně
V blízkosti Baziliky narození Páně i uvnitř ní bylo kolem poledne již velmi rušno,
a proto ozbrojená vojenská pořádková služba hlídala nejen celé náměstí, ale i vnitřní prostory chrámu a vyzývala zde návštěvníky ke klidu. Uvnitř se utvořil dlouhý zástup čekajících na vstup do krypty s jeskyní Narození Ježíše a s místem Klanění tří králů (na snímku). Kromě poutníků z Evropy bylo vidět návštěvníky z celého světa, a to Japonce, Indky v překrásných sárí, černochy z obou Amerik i z Afriky. Okolo 13. hodiny zde zavládlo vzrušení, neboť do Betléma dorazil z Jeruzaléma patriarcha ortodoxní latinské církve, jenž s procesím vstoupil do baziliky Narození „dveřmi pokory“ a úzkým koridorem hned přešel do sousedního katolického kostela sv. Kateřiny, kde poté celebroval odpolední mši. Od 21. hodiny pak začaly v kostele sv. Kateřiny přípravy na večerní a půlnoční mše, kdy první se zde konala od 23. hodin a slavná půlnoční v 1.30 hodin přímo v bazilice Narození Páně. Od 2.30 do 5.30 hodin rána druhého dne zde pak probíhaly další již volně přístupné mše v různých jazycích a vše bylo zakončeno v 10.00 hodin katolickou mší v arabštině v kostele sv. Kateřiny. Zatímco křesťanské obyvatelstvo Betléma s poutníky Štědrý večer prožilo v kostelech na mších a oslavilo doma společně se svými příbuznými, kteří se sem sjeli z celého okolí, ostatní Palestinci se živě veselili na hlavním náměstí, kde byl zajištěn kulturní program až do pozdních nočních hodin. Oslavovali všichni bez rozdílu náboženství, neboť vánoce jsou pro všechny obyvatele i obchodníky Betléma skvělou příležitostí nejen k radovánkám a povoleným pitkám, ale také ke skvělému výdělku. (Na snímku: Na mši přijel z Jeruzaléma na Štědrý den také Patriarcha pravoslavné církve - zachycen při odchodu z Baziliky Narození Páně)   
     

                                                           Text a foto: Hana Blochová