Rodinný časopis o alternativních cestách ke zdraví, připravovaný ve spolupráci s předními lékaři, léčiteli a odborníky v bylinkách, astromedicíně, zdravé výživě, psychoterapii, bioenergii, reflexní terapii a dalších netradičních metodách léčení.
Ochrana (nejen) našich dveří - dokončení

Jak můžeme chránit svůj domov před rozmanitými rušivými vlivy?
Radí psychotronik Jan Hnilica...


Opatření na ochranu
Jak už bylo zmíněno, důležitým prvkem ochrany a obrany bytu či domu jsou jeho obyvatelé. To je rovněž základ oněch starořímských Lárů a hlavně Penátů. Figurky předků v sobě nesly vlastnosti právoplatných obyvatel, a tak jednoznačně říkaly, že „toto je naše obydlí, sem nevstupujte bez našeho dovolení“. Josef Čižmář ve své knize o lidovém léčitelství v Československu zaznamenává podobný zvyk i z našich území, kdy se na ochranu obydlí do bytu či domu umísťovaly figurky „skřítka“. Místo takové figurky bylo v rohu a postupem času lidé přijali zvyk, že se tento skřítek ve svém výtvarném vyjádření „pitvořil“. Podle mého názoru šlo o způsob zastrašení nezvané návštěvy. Mimo tuto praktiku docházelo ze stejných důvodů i k malování „muřích noh“ na nohy postele, ale také na dveře. Není bez zajímavosti, že v minulosti si lidé také jako ochrannou značku malovali na dveře ono dodnes známé K+M+B, jež se dosud dochovalo na Tři krále (Kašpar, Melichar, Baltazar). Pro zvýšení účinnosti se tak mělo dít svěcenou vodou.
Mnoho způsobů ochrany je  založeno na působení bylin, různých speciálních předmětů a rituálů nebo na kombinacích těchto principů.
Z bylin a rostlin se nejvíce využíval černý bez, dále česnek, různé vonné byliny (majoránka, kozlík lékařský, bazalka, eukalypt, růže, máta). Literatura také uvádí v tomto směru vhodné použití ploštičníku hroznovitého. Využití takových prostředků je různé, od prostého zavěšení větévky černého bezu či věnečku z česneku na dveře až k přípravě ochranných směsí, jež můžeme rozemleté vložit do pytlíčku a zavěsit na dveře nebo umístit u vchodu do bytu či domu.    

Některé ochranné prostředky mají svůj původ v čínském feng-šuej, např. umístění zrcadla v blízkosti vchodových dveří, využití účinků různých minerálů, např. křišťálu
(kousky křišťálu v USA  zavěšují do osvětlených prostor jako tzv. „lapače slunce“).  Ochranné působení má také jaspis, achát, jantar, obsidián a další. Je také možné vytvořit soubor kamenů, který v příslušné sestavě působí jako určitá „ochrana Země“ a má jistě svou  „magickou logiku“. Kámen se také využívá pro zhotovení modelu našeho domu, bytu. Jde o miniaturní „stavbičku“ (půdorys) domova z kamínků, jak činili někteří příslušných starých civilizací. Tak se magickou cestou vytvořila nápodoba domu nebo bytu, a ať byl ve skutečnosti vytvořen z čehokoliv, nyní měl kamennou, tedy velmi solidní a pevnou konstrukci.

Jak ochránit svůj domov
Tolik tedy stručný přehled možných opatření na ochranu našeho domova a na závěr můžeme  nastínit praktický návod na to, jak se zabezpečit proti zlu, které by mohlo vstoupit do našich domovů.  Nepovažuji za nutné ochranu svého domova „předimenzovat“ – tedy využít většiny zmíněných způsobů dohromady. Nejvhodnější je vybrat si způsob, k němuž máme zvláště dobrý vztah nebo který se váže k místu našeho pobytu nebo dokonce přímo k nám a k osobám, které s námi žijí. Jako základ ochrany berme „zpevnění“ našich dveří, vstupu do naší blízkosti. Doporučuji využít kamene a dřeva a zušlechtit je vlastní invencí. Nemusíte zrovna instalovat nové dřevěné dveře, stačí, když na své současné dveře umístíte třeba kamennou či dřevěnou  destičku, na níž je kresba či jakési motto domova.
Tuto ochranu můžeme doplnit třeba bylinným pytlíčkem umístěným na dveře zevnitř. Obsah opět nespecifikuji a nechávám na každém, někdo tam umístí svoji jedinou oblíbenou bylinu, jiný zvolí soubor různých přísad, a to i ono bude dobré.

Nakonec bych rád připojil poslední, ale velmi důležitou radu pro ochranu bytu, domu, prostě domova. Je to pobídka k nekonfliktnosti a dokonce k aktivní lásce k lidem kolem sebe. Potom se nebudeme muset ničeho bát, protože to, co zaklepe na naše dveře, nebude zmar, ale radost! 

                                                                         Jan Hnilica