Rodinný časopis o alternativních cestách ke zdraví, připravovaný ve spolupráci s předními lékaři, léčiteli a odborníky v bylinkách, astromedicíně, zdravé výživě, psychoterapii, bioenergii, reflexní terapii a dalších netradičních metodách léčení.
O znamení Lva

Od 23. července nám vládne znamení LVA. Možná máte nějakého zrozence tohoto znamení ve své rodině, v práci nebo ve svém okolí (nebo jste právě vy narození v tomto ohnivém znamení) - a tak vás možná bude zajímat, co o znamení Lva píše ve své knize ZNAMENÍ V NÁS naše spolupracovnice, vědma Markéta Vostrá.
(Kniha vyšla v edici Knihovnička Meduňky a v současné době Markéta Vostrá pro Knihovničku připravuje další titul...) 

 

                                                     LEV – naše síla vůle
                                                           23. 7. – 22. 8.


Lev v nás je vědomí si sebe sama, své individuality svých hranic, svého ega, své vůle, své moci. Jak nejlépe popsat toto ohnivé znamení? Stačí se podívat vzhůru k nebi na jeho vládce, kterým je samo slunce. Příjemně hřejivé, jarně laskající, svým teplem uzdravující. Nebo také žhavé, sálavé, kdy vzduch je horký jako láva a není se kam schovat, pálící tak, až zůstává jen sežehlá zem a poušť.
Toto znamení má výrazně co do činění s uplatněním Já mezi ostatními. Na rozdíl od předchozího znamení Raka,  který má potřebu či tendenci se s druhými hluboce propojit prostřednictvím emocí, Lev se záměrně odděluje pro uchopení své vlastní síly.
Ta je v důsledku znovu použita pro druhé, ale způsobem, který určuje Lev.
Koneckonců můžeme se na okamžik zahledět do zvířecí říše a podívat se, jakým způsobem žije lev, král zvířat. Lev žije ve společenství a role jsou rozděleny asi tím způsobem, že samice většinou loví a stará se o mláďata, zatímco samec zabezpečuje teritorium před vpádem nepřítele.  Pokud bychom tuto situaci převedli na Lva lidského, jedním z hlavních témat je stejně jako u Raka rodina. Rak rodinu potřebuje pro uspokojení své potřeby sdílet se, cítit se zabezpečen rodinnou láskou a péčí a podílet se na jejím vytváření.
Lev potřebuje vládnout a nejbližším útvarem je právě rodina. Lev má v sobě hluboce založený smysl pro klan a jeho přežití a prosperování. Vše, co Lev dělá a vytváří, je motivováno užitkem pro rodinu.
Ovšem kdyby se k tomu mohla vyjádřit rodina, potvrdila by, že jí sice nechybí nic, co se týká hmotného zabezpečení, ale zároveň vše, co by potvrdilo jejich vlastní identitu, protože na tu se Lev rozhodně neohlíží a vždy rozhodne tak, jak se on domnívá, že je správné.
Kdo někdy slyšel lví řev, potvrdí, že je to zastrašující zvuk. Znamení Lva většinou neřve tak hlasitě, a přesto jsou jeho požadavky poměrně rychle a bez výhrad naplněny.
Lev vyzařuje to, co má v rámci zvěrokruhu v popisu práce. Autoritu. Může být moudrým vládcem a ostatní nemají problém tuto autoritu uznat a přijmout její pravidla, která pokud stále mluvíme o moudrém vládci – jsou spravedlivá, morální a zajišťují fungování společenství.
Každé znamení má své dvě tváře a ta Lví odvrácená je rádoby autoritou, která si sice „vyřve“ funkci, ale poté vede klan po křivolakých cestách své nevyzrálé osobnosti. Většinou to nedopadá dobře pro všechny zúčastněné. Připadalo by nám podivné usednout vedle řidiče, který sotva dosáhl deseti let. Jeho způsob jízdy by tomu zřejmě odpovídal a rozhodně bychom se necítili bezpečně. V životě mnohokrát narazí náš vnitřní Lev na vnitřního Lva někoho jiného a je potřeba zaměřit území, vytýčit hranice. Kam až si pustíme něčí ego? Či do jaké míry si něčí potřebou moci necháme zkazit svůj vlastní život? Vedle koho usedáme a dovolíme mu, aby řídil náš život, přestože o něm nemáme valné mínění? Jak často se podvolujeme něčemu, co nám bytostně nesedí, a přesto z takzvané slušnosti nejsme schopni říci ne?
Docela roztomilý je příběh jedné rodiny, které pevnou rukou vládne matka Lvice. Ta kdysi zakoupila chalupu a pro svou rodinu z ní vytvořila víkendový pracovní tábor, místo, kde neexistuje zahálka či sladký odpočinek po celotýdenní práci. Zajímavé je, že ač rodina na této nemovitosti pracuje roky, není to příliš znát. Matka Lvice je natolik přesvědčena o své neomylnosti, že odmítá jakoukoli odbornou radu.
Jednou přijela na návštěvu přítelkyně její dcery, vyhlášená kuchařka. Matka Lvice zavětřila možnost někoho opět pověřit úkolem a poručila si buchty. Přítelkyně tedy nekladla nejmenší odpor a pustila se do pečení. Matka Lvice se každou chvíli přitočila ke kynoucímu těstu a něco tam přihodila. Tu zbytek starého kakaového pudingu v prášku, či žluklé žitné mouky, zkrátka to, co jí ve spíži padlo do ruky a teď se to může spotřebovat, aby se to nevyhodilo. Přítelkyně se jen jednou zmohla na odpor, ale byla Lvicí nekompromisně umlčena s tím, že to tomu nemůže uškodit.
Buchty byly po vytažení z trouby velmi tuhé, tmavé, chuti nedefinovatelné. Matka Lvice žvýkajíc pronesla: „No poslechni, já myslela, že ty přece umíš péct.“
Bohužel mi není znám komentář nešťastné pekařky, ale lze předpokládat, že na chalupu už zřejmě nepojede. Takto matka Lvice velela všude, kam její teritorium sahalo. Stejně mluvila do stavby střechy, do pokládání podlahy, zkrátka do všeho, co se v jejím teritoriu dělalo. Zvláštní je, že rodina plnila příkazy a nikdy ji nenapadlo se vzepřít, i když pod tímto vedením budovali Kocourkov.
Toto je tedy odvrácená strana lvího působení. Toto znamení disponuje mocnou silou, kterou nazýváme vůlí. Je to naše schopnost zaměřit svou energii kýženým směrem a dosáhnout vytčených cílů.
Pokud tuto mohutnou energii nasměrujeme skrze nesmysl, podaří se nám jej úžasně zvětšit. Tato ohromná síla může ve svých dopadech hodně poničit vztahy s blízkými.
Lví Já vjede s buldozerem mezi sbírku starých porcelánových hrnečků a překvapeně hledí, že se to druhých dotklo. Jejich city jsou stejně křehké jako starý porcelán, ale to Lev neuzná či spíše nemá dostatek empatie, aby toto pochopil.

Matka Lvice
Klient Roman mi vyprávěl o své matce Lvici. „Je s ní nesmírně složitá komunikace, respektive, není to příjemné klábosení s mámou, ale kontrolní výslech. Myslím si, že o mne a můj dospělý život zase až takový zájem nemá, že nejde ani o její zvědavost. Zřejmě pouze o tu kontrolu.“ „Kde jsi byl? Kam jedeš? V kolik přesně ti startuje letadlo? Kde přistane? Čím jsou pilotovi rodiče? Kdo tam s tebou bude? Jaká je jejich práce? Kde dokončili vysokou školu?“
„Jakmile takto spustí, což je pokaždé, nemám chuť odpovídat vůbec, respektive ji asi zbytečně razantně umlčím a na našem vzájemném kontě přibude jen další oboustranná hořkost z neporozumění. Nepamatuji si, že by se mě úplně normálně zeptala, jak se mám nebo co mě baví, netuší o mém životě vůbec nic, protože ji zajímá více člověk, kterého nikdy neuvidí.
V ohnivém Beranu náš život začal žít, přes schopnost zabezpečit se prostřednictvím Býka v nás jsme došli až k tomu, že jsme tu každý sám za sebe, odděleni a přesto spojeni prostřednictvím komunikace stejně jako Blíženci. V Raku se zrodil cit. Ve Lvu se rodí dramatické poznání vlastního Já.
S tím přichází i potřeba aktivně se o své Já zasazovat, bránit jej, prosazovat. Lev je tím, kdo potřebuje aktivně měnit situace, což mu dává pocit možnosti ovlivňovat děj a tím stabilizovat svou situaci. Lev potřebuje mít pocit či vědomí, že má svou skutečnost plně ve svých rukách.
Jedno úsloví říká: „Chceš li pobavit Boha, řekni mu o svých plánech.“ Běda, když se Lvovi plány vymykají z tlapek. Neexistuje větší drama než to, které se odehrává v jeho nitru.
Lev je králem zvířat a vše co skrze něj prochází, se v něm výrazně zvětšuje. Lev bude vyprávět běžnou příhodu, ale podá ji způsobem, že se budeme chvět o jeho zdraví a automaticky se postavíme do šiku za něj, abychom mu pomohli hájit pevnost ohrožovanou nějakou banalitou zvenčí. Ostatně pro Lva toho nelze nikdy udělat dost. Jeho Já se pne, kam představa stačí, a na zásobení takového prostoru je potřeba poměrně výkonný tým.
Doba, kdy bylo možné prohánět služky od rána do večera za byt a stravu, už dávno minula, k nemalé žalosti Lva, ale on si umí poradit v každé době, zvláště když vycítí prostor či slabinu druhého. Okamžitě udělá zábor a naše území prohlásí za své. Je to stejné jako v přírodě. Vítězí zdatnější, tedy ve smyslu síly, nikoli intelektu. Lev nerespektuje naše hranice, a i když jej několikrát upozorníme, že takto ne, opět to příště zkusí.
Lev nám protelefonuje nesmírné množství peněz, protože jedině on je schopen říci „zavolej mi zpátky a pokecáme“. Zavoláme zpátky a hodinu posloucháme o lidech, které neznáme, které zřejmě nikdy ani nepotkáme. Posloucháme všechny lví příhody, a když se snažíme o dialog, jsme smeteni na okraj diskuse nevrlým zavrčením.
Lev dokáže dát velmi výrazně najevo nezájem o náš příběh, protože o nás přece nejde. Jsme jím zvolení posluchači jeho hrdinných příhod, odehrávajících se v metru, kanceláři, na chodbě domu. Nejde ani o náš názor, jde pouze o to, dělat radostné a na správných místech správně reagující publikum.
Ale Lev není samozřejmě jen samozvaným, egoistickým vladařem, jeho vyšší poloha či světlá strana je neuvěřitelně vitální a přitakávající životu ve všech směrech a formách.
Pokud Lev zvládne svou animalitu či ji transformuje do podoby, jež je pro jeho vývoj smysluplnější, jeho cesta k moudrosti či pochopení záměru je otevřena.
Lev potřebuje ke svému životu kulisy, které jsou takzvaně na úrovni. Lev moudrý, tedy Lev na vysoké vnitřní úrovni, již tyto prostředky ke zvýšení pocitu sebevědomí nevyhledává. On sám je tím, co transformuje vše nízké a jeho vnitřní jas prozařuje okolí. Jeho vyzrálost pomáhá druhým nalézt svou vlastní tvář a projít v pravdě alchymistickou proměnou.
Téma zabezpečení je pro některá znamení více v popředí. S Býkem si osvojujeme schopnost přežít zde na Zemi. Učíme se, že každý den má svou povinnost a jen díky systematičnosti, pravidelnosti, vytrvalosti a trpělivosti se ze semínek stanou plody, které nás nasytí. Býk v nás je hospodář. Býk své vědomí sebe sama občas poměřuje obnosem, který má na svém kontě či v peněžence.
Zabezpečení je pro Lva odpovědí na jeho úspěšnost, na schopnost dát své vůli konkrétní tvar. Lev je král, který si získané umí také patřičně užít. A jak již bylo podotknuto, Lev je rozený organizátor a své pohodlí si umí zajistit právě prostřednictvím ostatních.
K jeho dobru ovšem budiž přičteno, že málokdo umí být takovou ozdobou společnosti jako právě on. Své královské Já nese způsobem, kterého si musí všimnout každý. Jeho vyzařování naplní v mžiku prostor. I ten nejobyčejnější oděv halící Lva na něm vypadá zajímavě. Žena Lvice, která zvolí červenou barvu nehtů, ji opravdu povýší na královskou červeň, na ní nebude působit lacině.
Lev má velice rád děti a také většinou zakládá početnější rodinu.

Příběh Lvice Heleny
Lvice Helena se provdala za muže se čtyřmi dětmi ve vlastní péči. K těmto dětem přibyl časem syn a poté, po rodinné tragédii, ještě dvě osvojené děti z příbuzenstva. Všem vytvořila rodinné zázemí, všichni vystudovali vysoké školy a časem založili vlastní rodiny.
Helena zvládla nejen domácnost, ale i velmi výraznou vlastní kariéru. Nabízí se otázka, jak to všechno dokázala? Odpověď je velmi jednoduchá, je to Lvice.
Toto znamení umí nasadit veškeré síly, pokud je potřeba. Překypuje životní silou, a jestliže si vytvoří funkční systém, zvládne prakticky cokoli. A dosáhne úspěchu, protože ten je vždycky odrazem osobní snahy a pracovitosti.
Bylo již mnohé řečeno o líných Lvech, ale je to stejné jako se lvem v kleci. Když se někomu vezme potřebný prostor pro sebevyjádření, dostaví se apatie. „Líným“ Lvem může být tedy ten, který nebyl ve správný čas či spíše ve správném věku motivován k rozvoji sebe sama. Nelze se ale donekonečna vymlouvat na to, co měli či neměli udělat kdysi naši rodiče.
Jednou ze známek dospělosti a vyzrání, což je právě to, oč Lev v nás usiluje, je naše vlastní „dovychová“ – tedy ochota a schopnost osvojit si přesně to, čemu nebyla z mnoha důvodů věnována dostatečná pozornost.
Lev v nás je tím, co nás vede na vrchol a udržuje v nás oheň optimismu, že v cíli na nás čeká odměna, pro kterou toto celé podnikáme.

Pátý dům horoskopu
Pátá výseč zvěrokruhu nás vítá svým obsahem, který se může po předešlé nejednoduché cestě zdát příjemnou zastávkou před další náročnou cestou za poznáním sebe sama.
Kdybychom mohli pro každý doposud prošlý dům nalézt jen jedno výstižné slovo, tak pro dům první by to bylo poznání – Já jsem. Pro dům druhý – Já mám. Pro dům třetí – Já komunikuji a pro čtvrtý dům – Já cítím. Pátý dům přispěje slůvkem žiji – tvořím.
Koloběh života zrod-stabilizace-zánik se u znamení Lva zastavuje právě na stabilizaci toho, co se zrodilo v předchozím znamení Raka, tj. na citu.
Když propojíme široké spektrum lidského citu s reálným, hmotným světem, jediná forma, která je zatím k dispozici, je umění.
Tanec, hudba, zpěv, malba, sochařství, básnictví, psaní atd. – emoce vtělená do reálného světa má nepřeberné možnosti podob. Člověk tvořící ve chvíli naprostého uchvácení emocí, ve stavu, kdy do díla promlouvá a podepisuje se duše, prožívá v tu chvíli esenci života a vtěluje ji do díla. Toto dílo pak promlouvá ke stejně naladěným či ladí pozorovatele.
Pátý dům v našem individuálním horoskopu hovoří o schopnosti ztvárňovat a zpracovávat naše emoce k užitku svému i druhých.
Pátý dům vypovídá o naší schopnosti užívat si života, radovat se z něj. Zde máme svou přidělenou dávku optimismu, humoru, ale i flirtu, lehké zábavy, ze které zbývá druhý den jen dým. Zde se učíme žít přítomným okamžikem. Není žádné „bylo“ ani „bude“, je jen tady a teď. Mnoho forem umění žije pouze svou chvílí. Dnes, v době reprodukované hudby, již tomu tak úplně není, ale nálada z živého koncertu může být neopakovatelná.
I zábava, která vznikne spontánně tím, že se ve správnou chvíli sešli ti správní lidé a vytvořili náladu, která je v tu chvíli okouzlila, je krásným projevem možností pátého domu.
Jak klopotně a programově se někdy snaží lidé užít si Silvestra, a jak to jde ztuha!
Určitá logika spočívá v tom, že Silvestr spadá do času, kdy vládne znamení Kozoroha, což je především askeze a tuhá disciplína. Žádná lehká a koketní hravost znamení Lva.
Vyjádření emocí prostřednictvím tvorby nejen těší smysly, ale je i nesmírně uzdravujícím nástrojem pro naše Já, mnohdy trápené vnitřními rozpory
Několikrát jsem se účastnila semináře s intuitivním tancem. Na samém začátku jsme se pomocí automatické kresby „naskenovaly“ a poté pod vedením instruktorky vytancovávaly své emoce v rámci nějakého daného tématu. Bylo až neuvěřitelné, jak se kresby před a poté lišily. Ty první byly plné ostrých hran, černých klubek čar, znázorňující temná a bolavá místa, která si sem každá žena přinesla ve svém nitru. Obrázky po uvolnění emocí prostřednictvím tance byly klidné, zaoblené, vyprázdněné od přebytečností.

Lvice v bludišti
Kdysi za mnou přišla klientka Romana s tím, že její život jí připomíná bludiště s množstvím chodeb, které nikde nekončí. Doslova řekla: „Nevidím nikde ani začátek, ani konec. Nejsou vchody ani východy. Vůbec nevím, kam mám jít, kudy mám jít a vlastně ani odkud jdu. Kdo vlastně jsem?“
A tak jsme začaly hledat konec Ariadniny červené nitky, která by pomohla Romaně nalézt cestu z bludiště, tedy nalézt své Já ve svém životě.
Situace, ve které Romana vězela již roky, byla nesmírně náročná. Měla dvě malé děti s mužem o hodně let starším. Zřejmě podvědomě hledala serióznost, jistoty, zabezpečení. Leč osud pro její „lekci“ vybral muže sice ve věku moudrosti, ovšem zcela nepoužitelného. Mužská role mu celoživotně unikala, a tak se realizoval tím, že celé dny luštil křížovky a hleděl na televizi. To byl jeho veškerý přínos pro rodinu. Rodina bydlela v garsoniéře Romaniny matky a ta také celou rodinu prakticky živila. V době, kdy ke mně Romana poprvé přišla, byla závislá na prášcích na spaní. Bez nich již nedokázala usnout.
Podstatné ale bylo, že si uvědomovala patologičnost celé situace a snažila se najít cestu dál. Při tarotovém rozboru jsme postupně odkrývaly jednotlivé vrstvy příčin a následků, a když jsme se dostaly k podstatě či jádru, vyplynulo, že je třeba nejen řešit realitu, rozvod, vlastní bydlení, práci, ale i vlastní sebevyjádření prostřednictvím kreslení. Kdykoli se Romana bude potřebovat emočně očistit, nadechnout, pomůže tvorba.
Za nějakou dobu přišla Romana opět. Nevypadala již tak náměsíčně a zoufale. Vyprávěla, jak svou situaci začíná pomalu řešit. Podařilo se jim s matkou získat větší byt, a jakmile bude mladší dítě moci do školky, otevírá se jí možnost práce. Bohužel zatím neví, jak vyklopit z vozíku, který celé roky táhne, to roztomilé děcko – tedy manžela. Daří se jí snižovat návyk na léky a přinesla mi ukázat mandaly, které nakreslila. Byly kouzelné. Romaně se podařilo najít svou studnici plnou pokladů, kterou si nějakým nedopatřením či spíše vlastní neopatrností na dlouhou dobu zasypala.

                                                                          /dokončení/