Rodinný časopis o alternativních cestách ke zdraví, připravovaný ve spolupráci s předními lékaři, léčiteli a odborníky v bylinkách, astromedicíně, zdravé výživě, psychoterapii, bioenergii, reflexní terapii a dalších netradičních metodách léčení.
Staňte se vědomým zahrádkářem - s nejnovější knihou z edice Knihovnička Meduňky!

Milí přátelé, ode dneška za týden začíná JARO! A to je správný čas pro to, abychom se začali věnovat svým zahradám, zahrádkám nebo třeba záhonkům na balkonech... Pokud jste se rozhodli, že letos to zkusíte trochu jinak, může se vám hodit nová kniha z naší edice Zahrádkářem vědomě, s podtitulem Jak si jednoduše vytvořit léčivou a jedlou zahradu. Autorka knihy, bylinářka Simona Procházková, nabízí mnoho praktických rad a vychází z osvědčené moudrosti našich předků.  Knihu získáte přes náš e-shop a na stáncích PNS. 


Přírodní hnojiva – nejlepší výživa pro rostliny
Zdravá půda potřebuje citlivé a láskyplné zacházení, výživu – humus a vláhu. Výživu jí můžeme pravidelně dodávat pomocí velmi účinných přírodních hnojiv. Pro inspiraci uvádím své nejoblíbenější hnojivo.

Skořápky od vajíček
Skořápky od vajíček jsou skvělou zásobárnou vápníku, který prospívá půdě.
Použití:
Nadrcené vaječné skořápky přidáváme do hlíny.
Nasekané slupky od kořenové zeleniny, brambor, jablek, hrušek, ale i ovocné pecky, skořápky z ořechů, jsou pro půdu velmi výživné.

Zbytky, které nám zůstanou při vaření, můžeme také použít k obohacení půdy.
Použití:
Slupky, jádřince nasekáme na jemno a zaryjeme je do země. Pecky a skořápky nasypeme na hlínu.
TIP: Jestliže jste „masožravci“, tak můžete vyživit půdu i živočišnými produkty (kosti, kůže, zbylé vnitřnosti). Zbytky zakopeme hluboko do země.

Bylinky i lístky z čaje a kávová sedlina skvěle obohatí půdu.
Káva, lístky zeleného, bílého či černého čaje a bylinky jsou výbornými zdroji cenných biolátek, které prospějí každé půdě.
Použití:
Zbytky z kávy či čajů nasypeme pod rostliny a stromy.

Žitná mouka skvěle vyživí zeminu

Na brzkém jaře a pak v pozdním podzimu je velmi prospěšné posypat zeminu kolem rostlin i stromů kvalitní žitnou moukou. Obsahuje totiž pestrou škálu cenných látek – vlákninu, fosfor, draslík, železo, síru, fluor, vápní, hořčík. Cenné látky se tak dostanou do půdy, čímž ji velmi obohatí.

Dřevěný popel jako hnojivo
Popel ze dřeva či kvalitních eko dřevěných briket je cenná surovina. Díky obsahu minerálů (vápník, hořčík, draslík, fosfor) nám může posloužit jako výtečné hnojivo. Dále na půdu působí jako dezinfekce a ještě ji i neutralizuje.
Jak můžeme popel použít? Dřevěný popel máme k dispozici obvykle od podzimu do brzkého jara, během tohoto období vychladlý popel průběžně rozsypáváme ve vrstvě asi 3 cm po celé naší zahrádce.

Listí zajistí rostlinám výživu a skvělou izolaci před mrazy.
Spadané podzimní listí je pro rostliny cenným zdrojem živin a také jim vytvoří peřinku před nepříznivým chladným počasím.

Živočišné exkrementy jako superhnojivo
Slepičí trus je nejvýživnější

Exkrementy slepic, ale i dalších druhů drůbeže jsou považovány za jedno z nejúčinnějších hnojiv živočišného původu, obsahují totiž značné množství dusíkatých sloučenin.

Tekuté slepičí hnojivo
Nejvhodnější formou použití je zkvašená forma; připravíme si ji tak, že nádobu s víkem naplníme do jedné třetiny trusem, zbytek dolijeme vodou, zakryjeme a vše necháme 30 dnů kvasit. Směs pravidelně promícháváme. Po uplynutí této doby hnojivo ředíme 1:10 s vodou. Tekuté slepičí hnojivo aplikujeme k rostlinám 1× měsíčně.

Králičí trus svědčí květům
Trus králíků je ceněn především pro vysoký obsah fosforečnanů. Můžeme s ním hnojit přímo.

Kravský hnůj je univerzální druh hnojiva
Chlévská mrva je asi nejpoužívanějším přírodním hnojivem. Obsahuje vysoký podíl dusíku, fosforu, draslíku, zinku, molybdenu a můžeme ji použít k hnojení záhonů, okrasných rostlin, léčivek, stromů i keřů. Kravský hnůj používáme na vyživení záhonů po sklizni, v těchto případech ho na podzim zaryjeme do země. Nebo také na vyživení a ochranu před mrazy, tehdy hnojem posypeme půdu kolem všech zahradních rostlin, stromů a keřů a vše pak pořádně přelijeme vodou.

Koňský a ovčí hnůj zahřeje půdu a udělá tam rostlinám zimní peřinku
Tyto dva druhy hnoje jsou cenným zdrojem dusíku. Používáme je na vyživení záhonů po sklizni, v tomto případě hnůj zaryjeme do země.
Oba druhy hnoje můžeme také dát k rostlinám jako ochranu před mrazy. V tomto případě hnojem posypeme zeminu kolem kytek, stromů i keřů a vše pak pořádně zalijeme vodou.

Bylinková hnojiva

Kostivalové hnojivo – cenný zdroj stopových prvků.
Kostivalová zálivka dodává rostlinám dusík, fosfor, draslík a je tak úžasným přírodním hnojivem.
Potřebujeme:
6 hrstí kostivalových listů, stonků i květů, 10 litrů vody
Postup:
Listy, stonky či květy namočíme do vody a vše necháme 4 týdny louhovat. Po uplynutí této doby kostival vyjmeme a vzniklou kostivalovou vodou zaléváme záhony i trávník. Tuto zálivku používáme 1× měsíčně. Vyjmuté části kostivalu nadrtíme na malé kousky a posypeme jimi hlínu pod stromy a keři.

Kopřivové hnojivo vyživuje a dezinfikuje půdu.
Kopřiva je cenným zdrojem železa a vitaminů, dále se může pyšnit i výraznými čistícími účinky.
Potřebujeme:
6 hrstí kopřivy, 10 litrů vody
Postup:
Kopřivu namočíme do vody a necháme 4 týdny louhovat. Pak rostlinu vytáhneme a vzniklou vodu použijeme na zavlažení záhonů i trávníku. Tuto zálivku dopřáváme rostlinám 1× měsíčně. Vyjmuté kopřivy nasypeme pod stromy a keře.

Pampeliškové hnojivo je cenným zdrojem mědi.
Potřebujeme:
6 hrstí listů, květů i kořenů pampelišky, 10 litrů vody
Postup:
Pampelišku namočíme do vody a vše necháme 4 týdny louhovat. Poté smetánku vyjmeme a vzniklou tekutinu použijeme na zalití rostlin i trávníku. Tento výživný koktejl dopřáváme rostlinám 1× měsíčně. Vyjmutou pampelišku nasypeme pod stromy a keře.

--------------------------------------------------------------------------------------------