Rodinný časopis o alternativních cestách ke zdraví, připravovaný ve spolupráci s předními lékaři, léčiteli a odborníky v bylinkách, astromedicíně, zdravé výživě, psychoterapii, bioenergii, reflexní terapii a dalších netradičních metodách léčení.
Od našich čtenářů: O problému s alkoholem

Následující příspěvek nám do redakce poslala naše čtenářka a příležistostná autorka Magda. Děkujeme jí za upřímnost- téma, kterému se věnuje, je palčivé - a také velmi důležité...

Život s alkoholikem

Alkohol a život a alkoholismus: téma bohužel často žité. V našich krajích je alkohol velmi tolerovanou drogou, společenskou normou. S alkoholismem se setkal téměř každý - skrze rodiče, kamarády, nebo se vám během života může stát, že váš partner či partnerka propadnou závislosti. Nebudeme se teď zabývat definicemi alkoholismu, možností variant je mnoho.  


Únik z reality

Alkoholismus je vždycky únikem z reality. Příběhy alkoholiků jsou rozmanité, ale platí, že závislosti může propadnout kdokoliv, ženy právě tak jako muži. Tento text píšu zejména pro ženy, které žijí s manželem – alkoholikem. Snad by však mohl být přínosem i pro ty, kteří se s tímto tématem zatím přímo nesetkali. Přiznání si, že žijete s alkoholikem je bolavé, ale každé přiznání si skutečnosti je také léčivé, neboť pak máte na výběr. Nikdy nejste bezmocné. Už jen to, že jste ochotny to pravdivě vidět, vám dává sílu.
Můžete se snažit přijmout člověka i s jeho slabostmi. Můžete udělat vše, co vás napadne, že má smysl – například odvézt ho na léčení. Ale nemůžete ho donutit, aby přestal, ani to udělat za něj. Je fakt, že zde nejste jen vy a on – zde je neustále přítomný i někdo další, závislost. Proměna bytosti pod vlivem pití má svoji těžkou energetickou stopu. Nevědomí je otevřeno a vychází z něj cokoliv. Lze to hmatatelně cítit.
Alkoholik, který přizná svůj problém a je ochoten se mu postavit, vám umožňuje zažít pravdivost. To není jednoduché, ale může to být velmi poučné. Nic neskrývat, na nic si nehrát. Je to syrové setkání se životem, se všemi situacemi, které to přináší. Žití v přítomnosti. Každopádně každé jeho selhání, každé napití, ve vás znovu jitří rány a jemu v tu chvíli zastírá smysly a zdravý úsudek. Hlavně v tu chvíli musíte věřit jen samy sobě, bohužel se nedá věřit  člověku, který je právě pod vlivem. Slíbí cokoliv, otevře svoje nitro, ale na zdravý úsudek a zvědomění si musíte počkat do vystřízlivění.
To, že druhý den nebo pár dní poté je jako milius, neznamená vůbec nic. Třeba mu je prostě dobře, uvolnil se. Vaše realita se nijak nemění – je to jen dočasné bezvětří, bezvýznamné příměří.
Může mít význam – je to možnost – potkat se (a to oba dva) se všemi pocity, které jsou ve vás. On s tím, co je v něm, i když je to jakkoliv hnusné, a vy s tím, co máte v sobě vy, i když to bolí. Má tohle smysl? Nebát se pohlédnout pravdě do očí – postavit se důsledkům, bez obviňování a výčitek, s láskou. Ano, tohle může být posilujícím místem. Ale ani tohle není řešení. Pro většinu lidí je cesta z alkoholu možná pouze úplnou abstinencí. Chemická reakce těla na alkohol prostě existuje. Neříkám, že nejsou vzácné případy, kdy se člověk (závislý) naučil s alkoholem rozumně zacházet, ale většinou je to marná očekávání.  

Problém máš ty!
Často si alkoholik svůj problém nechce přiznat. Nechce o něm ni slyšet, okamžitě to otočí proti vám, že s vámi je něco divně a použije všechny pro sebe logické argumenty: že se stará o rodinu, že vydělává, že dělá vše, co je potřeba, že je na vás hodný, štědrý, že vyšilujete nesmyslně kvůli zbytečnosti, že nepije tak často, že může kdykoliv přestat, že pijou všichni, že někdy se opít je normální, že se potřebuje uvolnit z tlaku… Shrnu-li to, tak vždy, když s tím začnete, dostanete doporučení, že jste to vy, kdo by se měl léčit. Protože vy máte problém – on žádný problém nemá. Tady pozor – v dlouhodobém působení se může stát, že postupně ztrácíte víru v sebe, sílu, sebeúctu, sebevědomí. Nikdy nepodceňujte přesvědčovací schopnosti závislého nebo dotčeného mužského ega! Sami tomu strašně chtějí věřit, věří tomu, jinak by si museli přiznat pravdu a zhroutil by se jim svět. Museli by si přiznat, že nejsou tím, čím si myslí, že jsou a to bolí. Paradoxně, když se skutečně doberou k tomu, co je jejich podstata, tak zjistí, že se neměli čeho bát.
V tomto případě si nic nenalhávejte – vaše naděje jsou mizivé. A toto prostředí pro vás nikdy nebude podporující. Možná se v tom naučíte nějak chodit, naučíte se vyzobávat momenty a budete si žít po svém. Určitě při této variantě doporučuji zaměřit se na sebe, nenechat si zlikvidovat zdraví ani psychiku, pracovat na tom, abyste se posílily a maximálně se cítily dobře. Všechno je možné a vždy je správné to, jak to vy samy cítíte i s tím, že můžete kdykoliv změnit názor.
Můžete tajně i hlasitě doufat, že třeba přestane. A dokonce se to i může stát, neboť zázraky se dějí. Takže v tomto případě můžete prosit jen o zázrak. Můžete udělat pro svoji i jeho záchranu, cokoliv vás napadne, dokud na to budete mít sílu a bude vám to dávat smysl. Ale hlavně tím neztraťte svůj drahocenný život!

Život se závislostí
Když se trošku poptáte lidí, kteří se dostali z alkoholismu – zjistíte, že se buď hodně chtěli z problému dostat, anebo se jim v životě něco přihodilo, co je přimělo procitnout. Není možné  zvenčí způsobit, aby se alkoholik chtěl z problému dostat. Podstata alkoholismu a závislosti totiž tkví v tom, že si ji v hloubi duše dotyčný chce nechat, nechce se jí vzdát, bojí se být bez ní, nedovede si představit život bez ní. Nežijete spolu totiž jen vy dva, jako třetí je tu slečna Závislost.
V denních situacích, které v soužití s alkoholikem nastávají, ztrácíte mnoho energie a času – času vašeho života. Můžete se cvičit v nereagování, ale obávám se, že by vás to dovedlo ke znecitlivění, k otupění. Nemůžete ovlivnit, zda se druhý napije, nemůžete ho vyléčit. Ve chvílích, kdy se napije, nemůžete nic, jen se zařídit se tak nejlépe, jak je možné.
Ve chvílích bez alkoholu můžete „svého“ člověka podporovat v tom, aby byl maximálně sám sebou. Aby se nebál jakkoliv projevovat, aby se nijak nepotlačoval. Aby hledal jiná řešení, jak se uvolnit. Aby se postavil svým strachům, aby se ničemu nevyhýbal. Alkoholismu propadají často hodně citliví lidé, potřebují se naučit zvládat všechny své pocity, emoce, talenty, nepotlačovat v sobě nic, ale naučit se to používat pro sebe dobře a nikoli destruktivně. Alkohol jim sice dočasně uleví, ale nic neřeší, pocity opět znovu vylezou. Potřebují se naučit ustát negativní pocity, konflikty, svoji holou pravdu, ať je jakákoliv.
Alkoholici potřebují najít sebe. Ucítit smysl svého žití, začít si vážit sebe a života. Ucítit a prožít, kdo jsou a že nejsou špatní. Pak se může stát, že jim dojde, hluboko v nitru, že je už nebaví pití, že jim to nestojí za to, že nechtějí ubližovat sobě ani svým blízkým. Musí to přijít zevnitř – jinak nějaký plán, rozhodnutí z hlavy, nefungují.
Toho, co ve vás může soužití s alkoholikem probouzet, je mnoho. To vše je vaše a s tím vším můžete nějak pracovat. Vy jste zodpovědné za svůj život, za jeho kvalitu, jen vy a nikdo jiný. Proto máte veškeré právo se rozhodovat samy za sebe. Dalo by se říct i povinnost – neboť vám byl dán váš život. A přesně tak to má i ten druhý – jeho život je jeho. Jeho volby.
Můžete zažívat podvědomý neustálý stres, z očekávání toho, co dnes bude, jestli se napije nebo ne a co bude následovat. Učí vás to být v přítomnosti, postavit se svým strachům, jinak si koledujete o žaludeční neurózu, Crohnovu chorobu a podobné lahůdky.
Vaše srdce dostává ránu za ranou, bolí vás neustálá nejistota, nemožnost důvěřovat, bolí vás mrhání životem, zašlapávání lásky, bolí vás neustálé popírání reality, bolí vás žít s někým, kdo vlastně není on, bolí vás vidět, jak se ničí, jak se váš drahý inteligentní člověk propíjí  ubohé demence, stává se z něj šašek, hulvát, agresor, plačtivý slaboch, sexuální žebrák nebo ignorant. Vaše frustrace stoupá, neboť nemáte žádnou moc to změnit. Plníte se vztekem, zuříte, řádíte, hrubnete a vaše tvář i srdce ztvrdne. Zpočátku vám to může i pomoci, dovolíte si být autentické, otvíráte své vlastní vytěsněné pole zloby, ale dlouhodobě vás to zdeformuje.
Při intimním setkání máte problém se otevřít, hluboká intimita potřebuje pocit bezpečí a důvěry. Žena, aby se mohla milovat, tak potřebuje milovat – otvírá srdce, a pokud je přeplněno zklamáním a bolestí, tak než se dostane k milování, může se její tryskající srdce nejdříve potřebovat vyplakat. Nechtějte po sobě nemožné, netlačte se do sexu, jen abyste vyhověla. Pokud jako žena toužíte po rozkvětu, potřebujete slunce, vodu a oporu země a ne hladomor, válku a strádání.

S alkoholem nejste v bezpečí
Pokud se postupně stáváte jen hromádkou emocí, chřadnete a vaše sebevědomí zmizelo – je to na pováženou, a je čas si přiznat, že to nezvládáte a učinit kroky, abyste se uzdravila.
Pozor! Jeden z nápadů, jak to řešit – být v tom s ním = to znamená také se napít, je velmi riskantní. To není řešení! Žena propadne závislosti rychleji a hlouběji než muž a bohužel už mnoho žena na zhoubnou myšlenku „být v tom s ním“ tvrdě doplatilo.
Můžete na sobě různě pracovat, ale nemůžete popřít fakt, že s alkoholem v bezpečí nejste.
Co vás to tedy nejvíc naučí? Žité nebezpečí může probudit schopnosti, které jste dosud nepotřebovala. Můžete být takto dotlačena k tomu – poznat samu sebe – takže kdo ví, jaká je to pro vás zkušenost? Důvěřovat sama sobě. Ustát pravdu. Umět rozeznat, když někdo lže sám sobě. Umět rozeznat, kdy lže vám. Umět rozeznat a odmítnout hru. Odmítnout to, co vám neslouží. Vidět bez iluzí i bez negací. Postavit se rovně. Postavit se strachům. Být v přítomnosti. Vědět, co nechci a tím pádem i co chci. Chuť žít a ne přežívat. Vnímat svoji energii, její propady a vzestupy. Pečovat o své zdravé hranice. Milovat život – život jste vy!
Pokud máte děti, mějte na paměti, že i ony si zaslouží pravdu. Nevytvářejte obhajoby, neukrývejte faleš, nevěšte jim bulíky na nos, trvejte na pravdivosti u všech.

A na závěr:
pravidelně se zastavte a zvažte, zda vám takový život stojí za to. Co vám dává  a  co vám bere. Jestli to má pro vás smysl, jestli vás to rozvíjí nebo postupně likviduje. Alkoholika nemůžete zachránit, můžete ho milovat, ale to neznamená, že s ním musíte žít.
Volte sebe. Vždy! Nikomu jinému ve skutečnosti pomoci nemůžete!

                                                           Magda Křepelková