Rodinný časopis o alternativních cestách ke zdraví, připravovaný ve spolupráci s předními lékaři, léčiteli a odborníky v bylinkách, astromedicíně, zdravé výživě, psychoterapii, bioenergii, reflexní terapii a dalších netradičních metodách léčení.
Jak se stát císařovnou – vládkyní nad svým životem, nad štěstím i rozkoší

V poslední době se v českých knihkupectvích skoro „roztrhl pytel“ s knihami, které jsou věnovány pochopení, budování a obnově ženství. Čtenářky tak mohou sahat po cyklických textech, běhat s vlky, nořit se do hlubin temných lun – anebo také sáhnout po knize Cesta císařovny, jež je založena na nejstarší světové kulturní a lékařské tradici – na tradiční čínské medicíně z doby před několika tisíci lety.

Vedle indické ájurvédy se jedná o nejstarší medicínský systém, zdá se však, že je oproti ájurvédě ještě propracovanější, neboť kromě lékařství zahrnuje rovněž další oblasti nauky, jako je feng-šuej, taoismus a další. Všechny tyto disciplíny totiž vycházejí z jediného prastarého a tisíciletí fungujícího názorového uceleného systému.

Císařovna Wu Zhao
Svět ji znal také jako Wu Zetian* (dožila se na svou dobu neuvěřitelných 81 let). Žila před téměř patnácti sty lety v Číně a jednalo se o první tamní ženu-císařovnu. Tehdejší východní svět ji vnímal jako čarodějku s nesmírnou sexuální silou a magickými dovednostmi, neboť se jí jako první ženě nejen podařilo získat císařský trůn, ale navíc se na něj dostala z role konkubíny, v níž původně do císařského paláce přišla.
Lékařka Christine LiA právě tato žena se stala inspirací německé autorky, sinoložky a lékařky tradiční čínské medicíny Christine Li, která se svou spoluautorkou, hamburskou socioložkou a spisovatelkou Uljou Krautwald, sepsala knihu Cesta císařovny. Utajený německý podtitul textu, jenž v českém překladu chybí, navíc zní „Jak objevit starověké čínské tajemství ženského chtíče a síly“, což dosti přesně vystihuje směřování knihy k tomu, aby moderní ženy-císařovny (vládkyně nad svým životem) vlastní životní cestu prožívaly jako skutečné panovnice, a ne jako služky či otrokyně. Kdo je tedy podle autorek ona císařovna? Císařovnou může být každá moderní žena, jestliže pochopí svou ženskou (císařovninu) podstatu a zařídí si běh svého života tak, aby v každé jeho části nemilosrdně odhazovala to, co ji může oslabovat (včetně nevhodných vztahů), a podporovala to, co posiluje její (císařovninu) sílu. A v tom jí mohou pomoci nejen opatření pro lepší životosprávu, ale i správně namíchané „tajné“ bylinné směsi legendární čínské Wu Zhao a jejího lékaře Sun Simiaoa.
Na tomto místě je ještě dobré zmínit fakt, že Cesta císařovny je chápána nejen jako průvodkyně běžné ženy po jejím vnitřním císařství, ale také slouží ve většině ordinací tradiční čínské medicíny v Německu (zemi vzniku textu „Císařovny“) jako praktická příručka pro terapeuty, kteří ji využívají pro léčbu řady takzvaných ženských nemocí. Proč ji tedy nemít i doma?

Jak proniknout do císařovnina myšlení
Čtení knihy však pro mnohé současné západní ženy, které se chtějí stát císařovnami vlastních životů, nebude snadné. Je tomu tak proto, že v naší (nejen evropské, ale také české) kulturní tradici máme často jen malé povědomí o filozofii, z níž učení císařovny vychází. Tato filozofie je tvořena nejen úvodem do taoismu (jenž je pro změnu východiskem tradiční čínské medicíny, ale také například feng-šuej), avšak zejména jeho aplikací na okolní i vnitřní svět člověka – a tedy fungování všeho, co tvoří náš svět, na základě principu prvotní všudypřítomné monády, jejích aspektů jinu a jangu a z nich vycházející teorie pěti prvků (elementů): vody, dřeva, ohně, země a kovu.

Bez znalosti základů tradiční čínské medicíny to nepůjde
Protože na znalosti této filozofie, popisující fungování celého světa v nás i kolem nás, je založen celý text knihy, doporučuji čtenářkám, aby se s touto teorií ještě před čtením textu aspoň na základní úrovni seznámily. A to rozhodně nejen kvůli tomu, aby co nejlépe porozuměly této mimořádné knize, ale prostě a jednoduše proto, že tento propracovaný světonázor vycházející z taoismu je výborně využitelný nejen pro terapeuty TCM, ale také v běžném životě běžné ženy – a zejména pro tu, která ze sebe chce udělat císařovnu vlastního života. Díky této teorii pochopíte hodně nejen o svém zdraví a jeho souvislostech, ale také o citové a mentální stránce své osobnosti a v neposlední řadě o mezilidských vztazích.

S textem o Wu Zhao se má totiž situace tak, že jakmile do tajů úvodu do čínské medicíny proniknete, začne dávat smysl nejen tato kniha, ale daleko více i život kolem nás – zažila jsem krásnou příhodu, kdy jedna moudrá žena ve zralém věku odmítla Cestu císařovny dočíst, protože „jí nerozuměla“, ale jakmile začala studovat (pro svou radost, ne pro plánovanou změnu profese) úvod do tradiční čínské medicíny, vrátila se k ní a z tohoto textu se stala její nejoblíbenější „kniha knih“, opravdová ženská bible, příručka pro život. Rozhodně tedy stojí za do tohoto průvodce proniknout!

Čtyři roční období, pět elementů a jejich vztah k orgánům zang a fu
Text pro císařovnu a její spokojený život je rozdělen do čtyř (respektive pěti, viz níže) hlavních částí podle jednotlivých ročních období, která ale v textu nejsou přímo analyzována – jsou totiž jen východiskem k tomu, jaké orgány se k jednotlivým sezonám přiřazují a jaký je vztah těchto orgánů k věku a kondici císařovny.
Například zima se tedy probírá z pohledu vládnoucích orgánů ledvin a močového měchýře; znalá moderní císařovna ví, že v ledvinách sídlí nejen plodivá síla, ale také jing – životní esence, která rozhoduje o tom, jakého věku se dožijeme – ta je dána už při našem narození, ale v průběhu života s ní buď můžeme nevědomky plýtvat, nebo si ji naopak uchovávat a chránit. Pro všechny ženy, jež se chtějí dožít vysokého věku ve zdraví a dobré mentální i citové kondici, pak Wu Zhao ústy Christine Li předkládá nejen tipy na praktická opatření pro běžný život – úprava stravy a životosprávy – ale dokonce i konkrétní bylinné směsi (z čínských, nikoli evropských rostlin), jež se dají při troše hledání sehnat už i v Česku. Všechny směsi jsou pečlivě popsány (složení, gramáž, užití) a v závěru knihy pak čtenářky najdou i způsob, jakým se čínské byliny připravují (není to onen klasický „západně bylinkářský“, kdy se byliny jen macerují nebo přelijí horkou vodou). Fytoterapie – léčba bylinami – je v rámci terapií tradiční čínské medicíny ve svých účincích velmi mocná, a pokud má moderní císařovna jakékoli zdravotní obtíže, zcela určitě jí lze doporučit právě tuto cestu: bez chemie a nepříjemných vedlejších účinků, jež je navíc naprosto přírodní.

Hlavní a vedlejší orgány, jejich vztah k barvám, sezoně, jídlu a energiím a patero duší
Stejným způsobem jsou pak analyzovány i všechny hlavní (zang) a vedlejší (fu) tělesné orgány, jejich příslušnost k ročním dobám, barvám, smyslovým orgánům, potravinám a dalším aspektům projeveného i neprojeveného světa. Moderní žena tak v Cestě císařovny získává kompletní (a komplexní) příručku pro celý svůj život – a císařovny maminky také výbornou pomoc pro to, jakým způsobem vést své dcery k tomu, aby z nich (dříve, než je tomu u naší a dřívějších generací) byly císařovny co nejdříve a ony už v raném věku uměly vést svůj život ke své co největší spokojenosti. Velká pozornost je věnována rovněž analýze pěti duší, z nichž každá sídlí v jednom hlavním (zang) orgánu a stará se v lidských energetických tělech o zcela specifické úkoly.
Některé ženy se domnívají, že jakmile mají dítě, získávají na ceně… z láskyplného vztahu k dítěti si taková matka udělá zaměstnání – hnané tajným hladem po moci, potřebou vyniknout a pochybnostmi o sobě samé. A toto dělá císařovna: Císařovna své dítě rozmazluje a vyživuje přesně tak, jak si dítě žádá. Malá císařovna dostává jen to pravé a opravdové – dostává pozornost a lásku, ne jejich náhražky… Rodiče, kterým jejich děti připadají neuctivé, rozmazlené a „nevychované“, by si měli položit dvě otázky: Respektoval jsem své dítě vždy a miloval ho nezištně bez jakýchkoli podmínek? Jsem já sám dost šlechetný(á) na to, abych směl(a) očekávat od své malé císařovny úctu?


Pevný střed – základ pevnosti celé ženské bytosti
„Pátému“ ročnímu období, a sice babímu létu a přechodovým dnům mezi ostatními sezonami, dominuje element země, kterému je v knize věnována velká pozornost. Platí totiž, že stejně, jako je země centrem našeho života (neboť nás nese a vyživuje), je i centrum těla (zažívání neboli „pátý směr“) nejdůležitější pro to, aby mohly dobře fungovat i ostatní „směry“ (ledviny + močový měchýř; játra + žlučník; srdce + tenké střevo; plíce + tlusté střevo). A protože země je symbolizována slezinou a žaludkem, nabízí text řadu opatření pro posílení právě této dvojice orgánů.



Vzteklá játra a žlučník
Velkým tématem je pro ženy v tradiční čínské medicíně dvojice orgánů játra–žlučník a jejich aspekty jaro–zelená–rychlost–oči–mládí, ale také – vzteklost. Hinduistický aspekt rozumné bohyně Parvati, a sice sadistická Kálí s vyplazeným jazykem a useknutou hlavou svého partnera v ruce, totiž symbolizuje období, které velmi dobře zná většina žen. Dny, kdy trpíme (vnitřní, ale i vnější) agresí, touhou ublížit (druhým nebo sobě) a sžíravým vnitřním neklidem, jejichž zvládání nás v dané dny stojí podstatnou část našich sil. Většinou se toto období v ženě kryje s takzvaným premenstruačním syndromem, a tedy přibližně jedním týdnem před menstruací. Málo se ovšem v naší západní společnosti uvádí, že z pohledu tradiční čínské medicíny jde o patologickou nerovnováhu v játrech, které jako orgán řídí mimo jiné právě menstruaci (ale jejichž patologický stav je rovněž viníkem mrtvic, Parkinsonovy choroby atd.). Žena, jež se naučí zvládat destruktivní výbuchy svých jater – pomocí čínských bylin, ale i cvičení, jako je čchi-kung a jóga, případně pomocí meditace – získá v životě výraznou kvalitu: nejenže se jí upraví menstruační cyklus, ale rovněž se jí spraví oči (a to nejen jejich fyzický stav, nýbrž i jejich přenesená schopnost „jasnozřivosti“ či intuice, což je schopnost, typická právě pro ženy) a ona se celkově zklidní. A protože PMS tvoří často čtvrtinu našeho kalendářního měsíce, jedná se v délce života rovněž o jeho čtvrtinu (aspoň ve věku od první menstruace po menopauzu), a tedy podstatnou část času, jejž máme v životě k dispozici!

Kov milující řád, pořádek, ale také libující si ve smutku
Kovové ženy, respektive kovový aspekt každé z nás, má schopnost naučit nás řádu, logice, smyslu pro pořádek, ale jeho přemíra vede nejen k patologickému smutku, ale často také k depresím, které se stávají stále častější součástí životů moderních žen i mužů. Cesta císařovny odhaluje příčiny vzniku depresí v neprožitém smutku z minulosti a přichází s velmi logickým – a v minulosti praktikovaným – řešením v podobu důsledného prožití smutku a jeho akceptování na tak dlouhou dobu, jakou jedinec k jeho zpracování potřebuje. Navrhuje konkrétní opatření k prožití, přijetí a zvládnutí smutku, ať již je jeho příčina jakákoli – smrt blízkého člověka, ukončení nějakého (pracovního, soukromého, emočního a jiného) cyklu atd. Doba přijetí „smutečního období“ je pozoruhodně dlouhá – až jeden rok, ale Christine Li přichází rovněž s možnostmi, jak se vypořádat se smutky, které trvají již příliš dlouho a namísto vyrovnání způsobují dlouhodobou škodlivou pasivitu.
Smutek, žal a některé formy takzvané deprese bývají projevem fáze proměny s názvem kov. Kov vytváří pravidla a předpisy. Aby se kov příliš nerozmohl, je kontrolován ohněm (láskou). Dohoří-li láska, vyhasne-li plamen, vymyká se kov kontrole a začne ničit [jako například kovová sekyra – pozn. aut. článku]. A toto dělá císařovna: Císařovna se plně poddá jinu své kovové fáze a prožívá svůj smutek. Rozloučí se se vším přebytečným. Ptá se sama sebe – co opravdu potřebuji? Císařovna třídí a odděluje zrno od plev. K tomu patří i balast ze starých závazků a zvyklostí, kvůli nimž zůstáváme nesvobodní a těžcí. Čínské přísloví praví: „Pokud staré neodejde, nemůže přijít nové.“

Láska, sex a hry
Velkou část textu tvoří autorčiny poznámky k sexualitě moderní císařovny. Opakovaně nabádá k tomu, aby si žena přizpůsobila život k co nejlépe a nejintenzivněji prožívané sexualitě – nejlépe s mladým milencem (často o celá desetiletí mladším, než je ona), který je nositelem takzvané esence (již výše zmíněného jingu), o niž se (rád) dělí se svou zkušenou milenkou.

S ohledem na tyto potřeby ženy pak Christine Li boří škodlivé puritánské příkazy a zákazy křesťanského vyznání a doporučuje návrat ženy k důvěře ve svou vlastní cestu, ve svou vlastní morálku a ve své vlastní potřeby, které prostě z principu nemohou být nemorální. Podle Christine není na ženské sexuální touze nic špatného ani odsouzeníhodného, a naopak kvalitní sexuální život je jeden z nástrojů, které nám příroda dala k dispozici, s jehož pomocí nejenže potěšíme tělo, ducha i emoce, ale rovněž získáme velkou dávku životní síly. V tomto ohledu vyzdvihuje rovněž ženskou schopnost posilovat skrze orgasmy svou životní esenci (jing), zatímco mužská ejakulace naše milostné protějšky o tutéž cennou veličinu připravuje. Proto navrhuje praktikování taoistického sexu, známého v jogínské tradici pod názvem tantra jóga, kdy muž svůj orgasmus oddaluje a sílu, získanou ze spojení s milovanou ženou, využívá ke kreativitě vedoucí k jejímu uspokoj(ová)ení.
***
Kniha Cesta císařovny je jedna z nejpozoruhodnějších knih, s nimiž se žena může v dnešní době setkat. Může být její oporou, příručkou v nesnázích, rádkyní při těžkých životních situacích. Díky ní si moderní císařovna uvědomí svou sílu a terapeutické možnosti pro řadu obtíží (nejen fyzických, ale také mentálních či citových), jež jí nabízí ucelený systém tradiční čínské medicíny, prověřený tisíciletími a po celou tuto dobu vylepšovaný zkušenostmi tisíců terapeutů a jejich pacientů.

(placená inzerce)

Daniela Pilařová
www.tcmacademy.cz

© ANCH BOOKS
www.anch-books.eu




-------------------------------
* Velmi zevrubně se můžete o císařovně Wu Zhao dočíst na anglické stránce Wikipedie zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Wu_Zetian.