Rodinný časopis o alternativních cestách ke zdraví, připravovaný ve spolupráci s předními lékaři, léčiteli a odborníky v bylinkách, astromedicíně, zdravé výživě, psychoterapii, bioenergii, reflexní terapii a dalších netradičních metodách léčení.
Odhalení tajné řeči stromů

 

Odhalení tajné řeči stromů
Kdo někdy pobýval ve Velké Británii, určitě si všiml, čím zásadním se liší její krajina od zbytku evropské pevniny – chybějí v ní totiž skoro úplně stromy. Důvodů je celá řada a jednotlivé části království na tento handicap reagovaly tak, že před časem začaly s umělým vysazováním stromů, aby se jejich krajina opět aspoň částečně zalesnila.
Proč tento úvod? Řada z nás, kdo žijeme v oblastech s dostatkem zeleně, hor a stromů, přestala tyto velikány přírody postupně vnímat a mnohdy je bereme jako samozřejmost. Jejich existenci (a často doslova živoření) na této lidmi zkoušené planetě začneme vnímat v mnoha případech až tehdy, když s jejich dřevem topíme v krbu nebo kamnech, jestliže chceme vybavit svůj byt či dům dřevěným nábytkem (a překvapeně žasneme nad jeho vysokou cenou), případně když stromy a jejich části používáme třeba pro sběr listů, květů nebo plodů.
A tak se stromům začíná opět dostávat zasloužené pozornosti.
Jedním z nejlepších textů, které byly o stromech kdy vydány, je bezesporu kniha Tajná řeč stromů (vydalo nakladatelství Anch Books v roce 2014). Autor Erwin Thoma, rodilý Rakušan, se o stromy začal zajímat už v útlém dětství a přes profesi lesníka se postupně propracoval k vlastní firmě, jež po celém světě staví domy ze stoprocentního dřeva (pod značkou Holz100), které kompletně vyrábí ve vlastních dílnách bez použití jediného hřebíku. Než však začal slavit tyto obchodní úspěchy, prošel složitou cestou od důkladného poznávání stromů, jejich životních cyklů a vztahu těchto vzrostlých dřevin k fázím Měsíce přes období hledání nejlepšího možného výrobního procesu, až nakonec byla jeho práce odměněna nejrůznějšími mezinárodními cenami a stabilním podnikem. 
„Aby se plně rozvinuly všechny pozitivní vlastnosti dřeva, je důležité zpracovat jej bez chemie jako čistý masiv. Sklížená dřevotřísková deska také sice vznikla z dřevěných třísek, lidské tělo na ni ale reaguje mnohem jemněji, než jsme často ochotni uvěřit. Obsahuje jedovaté klihy a lepidla, a proto zvrátí dobrý vliv dřeva v jeho opak a my jsme vystavení stresu. Nejdůležitějším a naprosto základním momentem je naprosté vyloučení jedů a chemie, a tedy práce jen s čistým dřevem. Pak můžeme přejít k detailům, srovnávat různé stromy, vyvíjet a vylepšovat různé konstrukce i produkty.
V tomto bodě se kruh uzavírá. Zpracovávat dřevo bez užití jedů – dřevo, které člověka uzdravuje a revitalizuje, je také cestou, jež vede zároveň k ochraně a zachování naší Země. Kdo myslí na celek, žije sám pod ochranou.“
Edwin Thoma se ve svém povídání věnuje výhradně stromům, jež rostou v naší bezprostřední blízkosti, a tak se čtenář dozví zajímavosti i cenné údaje právě o dřevinách, které vidí denně při pohledu z okna nebo při procházce lesem či parkem. 
Podrobně v knize autor pojednává o životě stromů způsobem, jaký v jiném textu nenajdeme – věnuje se například fungování kořenových systémů, úloze lýkožrouta v monokulturních porostech a kácení a trvanlivosti dřeva s ohledem na fáze Měsíce, přičemž vše doplňuje fakty, jež během života nasbíral tou nejcennější cestou: vlastní zkušeností z mnohaletého pobytu v lese v roli lesníka i dřevaře.
„V obdobích sucha, kdy na přechodnou dobu vyprahnou zásoby vody a stromu hrozí, že uschne, zadržují ztenčeniny ve své části kanálku poslední zbytky drahocenné vláhy tak dlouho, jak jen to je možné. Chytře tak rozdělují zásoby tekutin, aby strom přečkal dobu do dalšího deště co nejlépe.
Otázka, kterou nám prozatím nikdo nezodpověděl, je směrována na dozorce, jenž tuto soustavu ventilů tak moudře řídí. Nevidíme ho, ale přesto funguje naprosto dokonale. Během svého putování budeme nuceni projít skrz mnoho takovýchto ztenčenin, a proto si nyní procvičíme šplhání po úzké stezce mezi membránou a odulými ústy.“
Naprosto unikátní je rovněž podrobná analýza užití jednotlivých druhů dřeva, a to nejen pro výrobu nábytku či stavbu domu, ale také pro léčebné účely. Věděli jste například, že třešňové pecky, jsou-li nasbírány, očištěny, osušeny a použity jako náplň do polštáře účinně pomáhají odvádět z krční páteře a trapézů chronickou i akutní bolest? Že modřínová pryskyřice působí proti virům a bakteriím? Že z jedlových výhonků lze připravit lahodný a zároveň léčivý sirup? Že čaj z březového listí prospívá ledvinám? 
„Třešeň je první z ovocných stromů, kdo na jaře přepychovou nádherou svých květů promění krajinu v kouzelný svět. Po dva týdny květů patří prostor výhradně jí. Koncem června je to už zase třešeň, kdo si pospíší a dříve než ostatní stromy nabídne své sladké plody. Zatímco jiní ještě rostou, budují, připravují se a zrají, u třešně se již slaví a užívá. Třešeň je symbol radosti a chuti do života.
Lidové léčitelství
Koho trápí problémy s krční páteří a trpí bolestmi šíje, ať si naplní polštář sušenými třešňovými peckami. Neexistuje lepší prostředek, jenž dopomůže k uvolněnému a bezbolestnému spánku. Během chladných ročních období lze polštářek z třešňových jader navíc báječně předehřát. Protože třešňové pecky velmi dobře udržují teplo, uvolňují křečovitá stažení. Úlevu poskytují díky perfektnímu ergonomickému přizpůsobení se páteři a svým teplem. Rovněž při nadýmání a podobných potížích působí teplá třešňová poduška na břiše přímo zázračně. Zakrátko o ní ještě uslyšíte.
Dřevo
Ze všech planých ovocných stromů má divoká třešeň, která se může dožít až sta let a dosáhnout výšky patnáct až třicet metrů, nejkrásnější kmen. Tmavě červené dřevo se zřetelnými letokruhy si díky jeho vzhledu často žádají truhláři i bytoví architekti. Kromě fantastického třešňového nábytku přináší obložení stěn či podlaha z masivního třešňového dřeva do domu radostnou atmosféru tohoto veselého stromu.
Cílené vysazování třešní, jež si žádají stejnou péči jako ořechy, je pro vlastníky lesa jako vkladní knížka. Vynaložená starost a péče se nejlépe vyplácejí, jestliže se cenné kmeny vysazují podél cest a na často navštěvovaných místech. Neustálý dohled přináší všude nejlepší výsledky. Zde potom dozrává drahocenné dřevo k výrobě nábytku, které nadto poměrně rychle roste, takže ho lze sklízet již po několika desetiletích. A třešňové sady jsou navíc překrásné.“
*
„Řečeno ve zkratce — dřevo nám prodlužuje život, uzdravuje nás a udržuje nás zdravé a fit. Ještě před nedávnem bylo jen stěží představitelné, že bychom se něco podobného dozvěděli i z uznávané lékařské fakulty. Dřevo má na náš organismus okamžitý účinek, a to ne až po několika letech pobývání v dřevostavbě. Jen co vstoupíme do dřevěného prostoru, lehneme si do postele z masivního dřeva nebo se posadíme ke dřevěnému stolu z neošetřených desek, okamžitě začne na naše tělo působit neviditelná síla, kterou teprve před nějakým časem změřili a prokázali špičkoví badatelé v oboru humánní medicíny.
Trochu to připomíná naši expedici do nitra stromu. Vzpomínáte si na „továrnu“, v níž vše do sebe zapadá a horlivě pracuje ve prospěch zdraví a růstu stromu? Dnes toho víme mnoho o biochemických procesech, o ukládání a přeměně látek i o fantastické statice, která tak vzniká. Ještě dlouho ale nedokážeme odhalit všechna tajemství. Jaká skrytá síla to vše řídí? Jak přesně vznikají signály, jež způsobují, že se strom řídí rytmem Měsíce? Kdo určuje, kdy mají na podzim spadnout na zem první listy? A proč přestává – často již koncem srpna – náhle proudit v kmenech stromů míza, i když je počasí v mnoha případech pro aktivitu a růst stromu příhodné?
Humánní medicína dnes přichází k zjištění, že lidské tělo obklopené čistým dřevem reaguje pozitivně a že jeho přítomnost ho posiluje. Můžeme se o tom přesvědčit, změříme-li tep, EKG, pracovní výkonnost, imunitní systém i odolnost nervů vůči podnětům. Dřevo, tento jemně utkaný materiál, jeho vibrace i kouzlo měřitelně a jednoznačně působí na lidský organismus. Vědecky (čili seriózně) lze dnes dokonce odvodit, že člověk uvnitř celodřevěných domů žije déle. Potvrdily to pokusy s osobami, které nejdříve stokrát spaly v dřevěných postelích či pracovaly v dřevěných prostorách, jež poté zaměnily za běžné postele a místnosti. Testovací přístroje zaznamenaly u všech testovaných osob bez ohledu na pohlaví a věk, jakmile se ocitly uprostřed dřeva, pokaždé posilnění organismu.
Jakou cestou proudí tato síla dřeva k člověku, jaké jsou to druhy vln, vibrací a informací, zůstává zatím tajemstvím. Tušíme to sice, ale věda nám to zatím exaktně nepotvrdila. Osvětlení vazby mezi stromem a člověkem je asi úkolem budoucích vědců. Nejprve se však zeptejme: Může z nás tyto nově odhalené vlastnosti dřeva, které jsou pro člověka požehnáním, také každý využít? A zaposloucháme-li se, uslyšíme z lesa tichou odpověď: Energetickou čerpací stanici dřevo si může do svého života zabudovat každý. Platí pouze jedno pravidlo: Čím původněji a přirozeněji se dřevo zpracuje, tím má na člověka větší účinek.“
Kniha Tajná řeč stromů tedy odhaluje nepříliš známá tajemství o našem bezprostředním okolí. O přírodě, kterou máme většinou nadosah, aniž bychom si z ní citlivě a ohleduplně brali to, co nám může prospívat a léčit nás. A proto by ji měl mít doma každý, koho zajímá udržitelný rozvoj naší civilizace, i ten, koho dřevo a stromy obecně „jen“ zajímají a chce se o nich dozvědět více…
Daniela Pilařová
Erwin Thoma:
Tajná řeč stromů
Vyšlo v nakladatelství ANCH BOOKS 
2014

Kdo někdy pobýval ve Velké Británii, určitě si všiml, čím zásadním se liší její krajina od zbytku evropské pevniny – chybějí v ní totiž skoro úplně stromy. Důvodů je celá řada a jednotlivé části království na tento handicap reagovaly tak, že před časem začaly s umělým vysazováním stromů, aby se jejich krajina opět aspoň částečně zalesnila.

Proč tento úvod? Řada z nás, kdo žijeme v oblastech s dostatkem zeleně, hor a stromů, přestala tyto velikány přírody postupně vnímat a mnohdy je bereme jako samozřejmost. Jejich existenci (a často doslova živoření) na této lidmi zkoušené planetě začneme vnímat v mnoha případech až tehdy, když s jejich dřevem topíme v krbu nebo kamnech, jestliže chceme vybavit svůj byt či dům dřevěným nábytkem (a překvapeně žasneme nad jeho vysokou cenou), případně když stromy a jejich části používáme třeba pro sběr listů, květů nebo plodů.

A tak se stromům začíná opět dostávat zasloužené pozornosti.

Jedním z nejlepších textů, které byly o stromech kdy vydány, je bezesporu kniha Tajná řeč stromů (vydalo nakladatelství Anch Books v roce 2014). Autor Erwin Thoma, rodilý Rakušan, se o stromy začal zajímat už v útlém dětství a přes profesi lesníka se postupně propracoval k vlastní firmě, jež po celém světě staví domy ze stoprocentního dřeva (pod značkou Holz100), které kompletně vyrábí ve vlastních dílnách bez použití jediného hřebíku. Než však začal slavit tyto obchodní úspěchy, prošel složitou cestou od důkladného poznávání stromů, jejich životních cyklů a vztahu těchto vzrostlých dřevin k fázím Měsíce přes období hledání nejlepšího možného výrobního procesu, až nakonec byla jeho práce odměněna nejrůznějšími mezinárodními cenami a stabilním podnikem. 

„Aby se plně rozvinuly všechny pozitivní vlastnosti dřeva, je důležité zpracovat jej bez chemie jako čistý masiv. Sklížená dřevotřísková deska také sice vznikla z dřevěných třísek, lidské tělo na ni ale reaguje mnohem jemněji, než jsme často ochotni uvěřit. Obsahuje jedovaté klihy a lepidla, a proto zvrátí dobrý vliv dřeva v jeho opak a my jsme vystavení stresu. Nejdůležitějším a naprosto základním momentem je naprosté vyloučení jedů a chemie, a tedy práce jen s čistým dřevem. Pak můžeme přejít k detailům, srovnávat různé stromy, vyvíjet a vylepšovat různé konstrukce i produkty.

V tomto bodě se kruh uzavírá. Zpracovávat dřevo bez užití jedů – dřevo, které člověka uzdravuje a revitalizuje, je také cestou, jež vede zároveň k ochraně a zachování naší Země. Kdo myslí na celek, žije sám pod ochranou.“

Edwin Thoma se ve svém povídání věnuje výhradně stromům, jež rostou v naší bezprostřední blízkosti, a tak se čtenář dozví zajímavosti i cenné údaje právě o dřevinách, které vidí denně při pohledu z okna nebo při procházce lesem či parkem. 

Podrobně v knize autor pojednává o životě stromů způsobem, jaký v jiném textu nenajdeme – věnuje se například fungování kořenových systémů, úloze lýkožrouta v monokulturních porostech a kácení a trvanlivosti dřeva s ohledem na fáze Měsíce, přičemž vše doplňuje fakty, jež během života nasbíral tou nejcennější cestou: vlastní zkušeností z mnohaletého pobytu v lese v roli lesníka i dřevaře.

„V obdobích sucha, kdy na přechodnou dobu vyprahnou zásoby vody a stromu hrozí, že uschne, zadržují ztenčeniny ve své části kanálku poslední zbytky drahocenné vláhy tak dlouho, jak jen to je možné. Chytře tak rozdělují zásoby tekutin, aby strom přečkal dobu do dalšího deště co nejlépe.

Otázka, kterou nám prozatím nikdo nezodpověděl, je směrována na dozorce, jenž tuto soustavu ventilů tak moudře řídí. Nevidíme ho, ale přesto funguje naprosto dokonale. Během svého putování budeme nuceni projít skrz mnoho takovýchto ztenčenin, a proto si nyní procvičíme šplhání po úzké stezce mezi membránou a odulými ústy.“

Naprosto unikátní je rovněž podrobná analýza užití jednotlivých druhů dřeva, a to nejen pro výrobu nábytku či stavbu domu, ale také pro léčebné účely. Věděli jste například, že třešňové pecky, jsou-li nasbírány, očištěny, osušeny a použity jako náplň do polštáře účinně pomáhají odvádět z krční páteře a trapézů chronickou i akutní bolest? Že modřínová pryskyřice působí proti virům a bakteriím? Že z jedlových výhonků lze připravit lahodný a zároveň léčivý sirup? Že čaj z březového listí prospívá ledvinám? 

„Třešeň je první z ovocných stromů, kdo na jaře přepychovou nádherou svých květů promění krajinu v kouzelný svět. Po dva týdny květů patří prostor výhradně jí. Koncem června je to už zase třešeň, kdo si pospíší a dříve než ostatní stromy nabídne své sladké plody. Zatímco jiní ještě rostou, budují, připravují se a zrají, u třešně se již slaví a užívá. Třešeň je symbol radosti a chuti do života."

Lidové léčitelství

Koho trápí problémy s krční páteří a trpí bolestmi šíje, ať si naplní polštář sušenými třešňovými peckami. Neexistuje lepší prostředek, jenž dopomůže k uvolněnému a bezbolestnému spánku. Během chladných ročních období lze polštářek z třešňových jader navíc báječně předehřát. Protože třešňové pecky velmi dobře udržují teplo, uvolňují křečovitá stažení. Úlevu poskytují díky perfektnímu ergonomickému přizpůsobení se páteři a svým teplem. Rovněž při nadýmání a podobných potížích působí teplá třešňová poduška na břiše přímo zázračně. Zakrátko o ní ještě uslyšíte.

 

Dřevo

Ze všech planých ovocných stromů má divoká třešeň, která se může dožít až sta let a dosáhnout výšky patnáct až třicet metrů, nejkrásnější kmen. Tmavě červené dřevo se zřetelnými letokruhy si díky jeho vzhledu často žádají truhláři i bytoví architekti. Kromě fantastického třešňového nábytku přináší obložení stěn či podlaha z masivního třešňového dřeva do domu radostnou atmosféru tohoto veselého stromu.

Cílené vysazování třešní, jež si žádají stejnou péči jako ořechy, je pro vlastníky lesa jako vkladní knížka. Vynaložená starost a péče se nejlépe vyplácejí, jestliže se cenné kmeny vysazují podél cest a na často navštěvovaných místech. Neustálý dohled přináší všude nejlepší výsledky. Zde potom dozrává drahocenné dřevo k výrobě nábytku, které nadto poměrně rychle roste, takže ho lze sklízet již po několika desetiletích. A třešňové sady jsou navíc překrásné.“

 

*

„Řečeno ve zkratce — dřevo nám prodlužuje život, uzdravuje nás a udržuje nás zdravé a fit. Ještě před nedávnem bylo jen stěží představitelné, že bychom se něco podobného dozvěděli i z uznávané lékařské fakulty. Dřevo má na náš organismus okamžitý účinek, a to ne až po několika letech pobývání v dřevostavbě. Jen co vstoupíme do dřevěného prostoru, lehneme si do postele z masivního dřeva nebo se posadíme ke dřevěnému stolu z neošetřených desek, okamžitě začne na naše tělo působit neviditelná síla, kterou teprve před nějakým časem změřili a prokázali špičkoví badatelé v oboru humánní medicíny.

Trochu to připomíná naši expedici do nitra stromu. Vzpomínáte si na „továrnu“, v níž vše do sebe zapadá a horlivě pracuje ve prospěch zdraví a růstu stromu? Dnes toho víme mnoho o biochemických procesech, o ukládání a přeměně látek i o fantastické statice, která tak vzniká. Ještě dlouho ale nedokážeme odhalit všechna tajemství. Jaká skrytá síla to vše řídí? Jak přesně vznikají signály, jež způsobují, že se strom řídí rytmem Měsíce? Kdo určuje, kdy mají na podzim spadnout na zem první listy? A proč přestává – často již koncem srpna – náhle proudit v kmenech stromů míza, i když je počasí v mnoha případech pro aktivitu a růst stromu příhodné?

Humánní medicína dnes přichází k zjištění, že lidské tělo obklopené čistým dřevem reaguje pozitivně a že jeho přítomnost ho posiluje. Můžeme se o tom přesvědčit, změříme-li tep, EKG, pracovní výkonnost, imunitní systém i odolnost nervů vůči podnětům. Dřevo, tento jemně utkaný materiál, jeho vibrace i kouzlo měřitelně a jednoznačně působí na lidský organismus. Vědecky (čili seriózně) lze dnes dokonce odvodit, že člověk uvnitř celodřevěných domů žije déle. Potvrdily to pokusy s osobami, které nejdříve stokrát spaly v dřevěných postelích či pracovaly v dřevěných prostorách, jež poté zaměnily za běžné postele a místnosti. Testovací přístroje zaznamenaly u všech testovaných osob bez ohledu na pohlaví a věk, jakmile se ocitly uprostřed dřeva, pokaždé posilnění organismu.

Jakou cestou proudí tato síla dřeva k člověku, jaké jsou to druhy vln, vibrací a informací, zůstává zatím tajemstvím. Tušíme to sice, ale věda nám to zatím exaktně nepotvrdila. Osvětlení vazby mezi stromem a člověkem je asi úkolem budoucích vědců. Nejprve se však zeptejme: Může z nás tyto nově odhalené vlastnosti dřeva, které jsou pro člověka požehnáním, také každý využít? A zaposloucháme-li se, uslyšíme z lesa tichou odpověď: Energetickou čerpací stanici dřevo si může do svého života zabudovat každý. Platí pouze jedno pravidlo: Čím původněji a přirozeněji se dřevo zpracuje, tím má na člověka větší účinek.“

Kniha Tajná řeč stromů tedy odhaluje nepříliš známá tajemství o našem bezprostředním okolí. O přírodě, kterou máme většinou nadosah, aniž bychom si z ní citlivě a ohleduplně brali to, co nám může prospívat a léčit nás. A proto by ji měl mít doma každý, koho zajímá udržitelný rozvoj naší civilizace, i ten, koho dřevo a stromy obecně „jen“ zajímají a chce se o nich dozvědět více…

 

Daniela Pilařová

 

www.anch-books.eu

Erwin Thoma:

Tajná řeč stromů


Vyšlo v nakladatelství ANCH BOOKS 

2014


(PR článek)