Rodinný časopis o alternativních cestách ke zdraví, připravovaný ve spolupráci s předními lékaři, léčiteli a odborníky v bylinkách, astromedicíně, zdravé výživě, psychoterapii, bioenergii, reflexní terapii a dalších netradičních metodách léčení.
O řídící myšlence - od J.A. Zentricha

Dlouholetý spolupracovník redakce, bohužel už zesnulý bylinář a spolupracovník Meduňky Josef A. Zentrich, je autorem mnoha zamyšlení, která nás mohou inspirovat v každodenním životě. Tentokrát jsme pro vás vybrali důležité téma - o řídící myšlence...

Při  hledání často narazíme na nutnost - změnit své myšlení.
Ale jak na to?

Pokud člověk něco vytváří, postupuje běžně tak, že zapojuje především mozek. Tak vzniká obvykle schéma: myšlenka – slovo – čin. Nejprve myslíme, pak o tom hovoříme a nakonec to uskutečníme. Základní myšlenku toho kterého projektu, dění či filosofického názoru nazývám jednoduše řídící myšlenkou.
Chceme-li celkově změnit své myšlení, musíme se zaměřit především na řídící myšlenku  resp. řídící myšlenky. Nejrychlejší způsob, jak toho dosáhnout, je – obrátit směrování procesu myšlenka - slovo – čin!  
Napřed konejme – pak o tom mluvme a nakonec se nad tím zamysleme! Na první pohled tato rada vypadá ztřeštěně, ale jen na první pohled, „druhý“ pohled nás přesvědčí, že obrácení tvůrčí formule - jak zde bylo naznačeno – způsobí, že začneme konat podle svého citu a rozum použijeme pouze jako pomocníka.
A tak by to mělo správně být! Cit by měl rozhodovat, co budeme dělat a rozum pouze rozhodne, jak to uděláme.
Například jedeme novým autem po silnici a přijedeme k dopravní nehodě. Uvidíme zakrvácené cestující. Ihned zastavíme, pomůžeme jim – a teprve potom celou věc domýšlíme. Jednali jsme podle citu, uskutečnili jsme automaticky to, co je dobré. Pokud ale zastavíme a začneme přemýšlet, pak rozum, jakmile „naskočí“ – bude velet: „Pryč odsud, nejsme lékaři, kdoví, jestli bychom mohli vůbec pomoci – ale každopádně si zakrvácíme čalounění nového auta a nikdo nám za to nic nedá. Lepší bude, když pojedeme dál, stejně je tu hustý provoz, ať si na samaritána zahraje někdo druhý, kdo bude mít starou káru, kde na nějaké té skvrně už nebude záležet..."
Pamatujme, že jsme to, co si o sobě myslíme. Jsou–li naše řídící myšlenky radostné, optimistické – budeme žít v radosti. Jsou –li negativní, neradostné, pekelné, vytvoří nám ze života peklo na zemi.
Budeme-li takto postupovat častěji – nejen že „Vesmír“ nám vynaložené prostředky a čas bohatě vynahradí, ale mysl  se postupně začne orientovat tímto směrem. Mezi přáními duše (cit) a těla (rozumové myšlení), tak postupně vznikne harmonie.
Toto nové myšlení je vynikající příležitostí k našemu rychlejšímu vzestupu a růstu.

                      z knihy Tajemství zimního slunovratu 2012, Fontána, 2010