Rodinný časopis o alternativních cestách ke zdraví, připravovaný ve spolupráci s předními lékaři, léčiteli a odborníky v bylinkách, astromedicíně, zdravé výživě, psychoterapii, bioenergii, reflexní terapii a dalších netradičních metodách léčení.
Předtuchy a varovné sny

Míváte předtuchy nebo "prorocké " sny? Do jaké míry je máme brát vážně? Přečtěte si článek od naší spolupracovnice, terapeutky Antonie Krzemieňové...

Předtucha
O předtuše se hovoří jako o prvním stupni vidění budoucnosti. Možná bychom také mohli říci, že je takovým varovným snem při plném vědomí. I když… Ne každá předtucha nutně ukazuje něco špatného. Předtuchy mohou mít i kladný obsah. Na rozdíl od varovného snu.
Jistě se i vám už někdy v životě stalo, že jste věděli, že něco bude. Nedokázali jste říct, jak to víte. I když lidé o těchto skutečnostech obvykle nehovoří. Bojí se, že by se jim okolí vysmálo. Lidé se často vysmívají tomu, s čím si nevědí rady, co nechápou.
Kdysi mi kolegyně vyprávěla jednu událost. Něco jí donutilo odskočit si z práce k mamince. Normálně to nedělala a k mámě chodila až po pracovní době. Tentokrát však odešla v průběhu pracovní doby. Měla klíče, a tak je použila. Ani toto jindy nedělala a na mámu obvykle zvonila. Když vešla do bytu, máma spala vedle kuchyně. Na plynovém sporáku byla konvice na vodu. Kohoutek plynu byl otočený, ovšem plamínek zhasnutý. Kdyby tato kolegyně nedala na svou předtuchu, její máma by byla mrtvá. Zabil by ji unikající plyn.

Byl to anděl strážný její matky, který ji donutil odejít z práce a mámu zachránit?
‚Andělé‘ nás doprovázejí na naší životní pouti. Tomu svému důvěřuji, neboť on ví daleko lépe než já, před čím mne chránit. Jednou jsem jela po dálnici. Během jízdy mi upadlo kolo. Ve velké rychlosti. Narazila jsem do svodidel, vrátila se na vozovku a pak už auto dřelo silnici. Nakonec se zastavilo. Já z auta vylezla úplně celá. Můj anděl strážný měl asi dost práce. Možná opravdu máme svoji svíčku a anděl hlídá, abychom neudělali nějakou hloupost a neodešli dříve, než máme.

Sny a varovné sny
Odstěhovala jsem se z domova přes 400 km. Nějaký čas jsem rodiče neviděla. Přesto, když mi volala sestra, že zemřela máma, věděla jsem to. Dokonce jsem jí řekla přesnou hodinu její smrti. Zastavily se mi totiž hodiny. Stejně tak jsem věděla, když mi umíral otec.
Často se stává, že v době smrti blízkého se něco stane. Mnohdy se zastaví hodiny, praskne akvárium, spadne obraz ze stěny atd. S blízkými jsme spojeni zvláštními informacemi. Proto matka ví, když se něco děje s jejím dítětem. Nebo rodiči.
O varovných snech lidé obvykle nehovoří. Bojí se jich. Pokud na takový sen nereagujete, obvykle se opakuje a mohou se přidávat také další detaily. Jedna známá mi vyprávěla sen, ve kterém jí před auto spadlo dítě. Sen se noc, co noc opakoval, a každý den přidal další kousek. Posléze se ukázalo, že ten, kdo by jí měl spadnout pod auto, byla její vlastní neteř. Zjistili jsme, že se jedná o varování před drogami. Známá situaci zabránila a sen se jí přestal zdát.

Když vidíte skutečnost, která se odehrává mnoho kilometrů daleko.
Můj přítel byl na návštěvě u svého kamaráda v Chorvatsku. Nechtěla jsem, aby tam jezdil, neboť jsem měla předtuchu, že už se nevrátí. Jednoho dne mne vzbudil zvláštní sen, viděla jsem ho ležet na skále. Byl mrtev. Sen jsem zahnala.
Ten den se mne všichni v práci ptali, co se se mnou děje. Že jsem nějaká jiná. Já tehdy prohlásila, že nevím, jen vím, že se tímto dnem mění můj život. Ovšem, jako kdyby odpovídalo mé podvědomí.
Teprve za týden jsem se dověděla, že můj přítel opravdu ten den a v onu hodinu zemřel. Můj život se změnil.

Vím, že život má své bolístky. Také radosti. Smutek je potřeba prožít, je potřeba si jej posléze užít. Život má svá tajemství, ovšem po noci přijde vždycky nový den.

                                                                       Antonie Krzemieňová

www.tonie.cz

www.tonie.sk