Rodinný časopis o alternativních cestách ke zdraví, připravovaný ve spolupráci s předními lékaři, léčiteli a odborníky v bylinkách, astromedicíně, zdravé výživě, psychoterapii, bioenergii, reflexní terapii a dalších netradičních metodách léčení.
PSYCHOHYGIENA A NAŠE ZDRAVÍ

Psychohygiena a naše zdraví

Doc. Dr. Bohuslav Hanuš s Meduňkou v poslední době pravidelně spolupracuje, ve svých článcích se věnuje zejména vztahu mezi psychikou a fyzickým zdravím člověka, vlivu emocí na organismus atd.

 

 Psychohygiena je když …

 Výraz psychohygiena lze nejlépe přeložit jako hygiena duše. To ve své podstatě znamená, že tento výraz popisuje stav nepřetržitého udržování čistoty naší duše.
    První pravidla psychohygieny uvádí už starobylý text bible. V něm se dočítáme, že už v pradávných dobách byla Bohem vyřčena základní pravidla, jak by se člověk měl (a to za všech okolností) správně chovat a jak smýšlet o sobě i o svých bližních. Ano, uhádli jste – mám na mysli deset přikázání.
     I když rozhodně nenáležím mezi zapšklé teologické fanatiky, musím připustit, že právě tato zmíněná  biblická přikázání nám v jednoduché formulaci poskytují zcela přehledný a pochopitelný návod, jak docílit toho, aby naše psyché (duše, potažmo svědomí) zůstala co nejvíce čistá. Jednodušeji řečeno: co dělat, abychom si zbytečně své svědomí nepošpinili.   V tomto okamžiku si  mnohý z čtenářů možná položí otázku, proč by si měl držet své svědomí čisté v současné době, když se celá naše společnost nalézá v bahně imorality. Dnes, kdy podvody, krádeže, úplatky a další kriminální činy bují i  nejvyšších vládních kruzích a navíc často bez jakýchkoliv trestních následků …    Bylo by však základní chybou takto přemýšlet. Vždyť v případě, že si budeme chronicky zatěžovat své svědomí, budou mít negativní následky takového stavu dopad především na nás samotné a pravděpodobně i na naše nejbližší.
    Nemám na mysli trest, který by nám byl v případě kriminálního deliktu vyměřen podle zákona a práva, ale míním tím teď méně známého „soudce“, kterým může být i náš vlastní organismus.
    Už tisíce let se traduje, že náš nezodpovědný čin se projeví ve funkci, lépe řečeno v kvalitě funkce našeho organismu. Víme, že „strach a obavy“, které mohou být následkem našeho negativního jednání, se v našem organismu spolupodílejí na vzniku mnoha různorodých chorob. Závist, žárlivost, nenávist, agresivní myšlenky a jednání, nevraživost, duševní přepínání, arogance a vůbec všechny druhy emocí symbolizujících nehumánní postoj člověka ke svému okolí, se přímo (ve větší či menší míře) podílejí na vzniku konkrétních a  specifických chorob.

  

Emoce jako spouštěč nemocí

Jako příklad lze uvést „banální“ vředovou chorobu žaludku, o níž moderní lékařská věda (už od padesátých let ví ), že vzniká u osob trpících psychickým napětím, trémou nebo obavami z toho, zda budou schopni uspokojivě vykonávat činnost a dostát svým povinnostem.
Předpokladem pro vznik této choroby tedy není pouze přítomnost náležitě rozmnožené bakterie typu heliobaktera v organismu, ale také zmíněné dlouhodobě prožívané napětí. Člověk, který takovému napětí není vystaven, vředovou chorobou žaludku neonemocní, i kdyby měl v organismu zmíněnou patogenní bakterii přemnoženou několikanásobně.Tento jednoduchý příklad nám jasně ukazuje, že emoce - a to zvláště emoce negativní - hrají velmi důležitou roli u vzniku všech nám známých onemocnění - mohou být důležitým spouštěčem nemoci.
   Je sice pravdou, že i radostná emoce může spolupůsobit při akutním vzniku zdravotních komplikací (jako příklad uveďme náhlý příval explozivní radosti, který se může spolupodílet na vzniku infarktu myokardu), avšak pravidlem i přesto zůstává, že negativní plodí opět jen negativní. A proto lze bez nadsázky říci, že negativní emoce jsou nejenom pro naší psyché, ale i organismus zhoubné.


Pozitivní ladění

Vraťme se však zcela na začátek naší ilustrační rovnice. Vždyť naše pozitivní (duševní) ladění je jen a jen následkem našeho vlastního pozitivního postoje, našeho chování, konání a cítění. Naše podvědomí (svědomí) spravedlivě a nezávisle na aktuálních společenských normách, zákonech a panujících sociálních pravidlech analyzuje naše jednání a hodnotí ho jako dobré nebo negativní.
    Všechna tato fakta lze stručně shrnout takto: k udržení duševního i fyzického zdraví nestačí pouze dodržovat hygienu tělesnou, (kterou většina z nás považuje za samozřejmou), ale je zcela nutné zachovávat pravidla hygieny psychické. Psychohygiena je důležitou součástí odpovědného přístupu k vlastnímu zdraví.   


Doc. Dr. Bohuslav Hanuš

boh.hanus@email.cz