Rodinný časopis o alternativních cestách ke zdraví, připravovaný ve spolupráci s předními lékaři, léčiteli a odborníky v bylinkách, astromedicíně, zdravé výživě, psychoterapii, bioenergii, reflexní terapii a dalších netradičních metodách léčení.
Zamyšlení nad tím, co vše nás živí

Naše zdraví není jen otázka těla, fyzična. Žijeme život, zažíváme mnoho situací, prožíváme – anebo přežíváme. Už víme, že pro spokojený život je důležité i psychické zdraví. Nelze oddělit jednu část od druhé, všechna témata se navzájem prolínají a souvisejí. Je to dar člověka i jeho života. Jakmile se v jedné oblasti něco pokazí, ovlivní to i další oblasti. A tudíž i naše – vaše zdraví... Článek připravila Magda Křepelková.

 

(autorka článku Magda Křepelková)

Chceme být zdraví? Věřím, že ano
. Takže – začneme se zabývat tělem. Co potřebujeme ke svému zdraví? Jistě kvalitní výživu. Ale co všechno je naší výživou? Týká se to pouze jídla? Ani náhodou! Ale přesto jídlem začneme.

1. Jídlo
Určitě je fajn se celkově zajímat o jídlo. V dnešní době není jednoduché vyznat se v potravinách. Všechno, co se prodává, není automaticky pro nás prospěšné. Mnohé potraviny jsou tak umělé, že se skutečnou výživou už nemají nic společného. Jaký důsledek to bude mít na společnost, se uvidí teprve s odstupem času. Asi to nebude nic pěkného, tuhle umělou stravu jíme poslední roky, takže dnes neexistuje věrohodný průzkum, který může zhodnotit její dopad.
Osobně jsem přesvědčena o tom, že pokud nebudeme pozorní a nezačneme se zajímat o to, co jíme, potravinářský průmysl z nás šikovně vyrobí pacienty. Nebuďme naivní – jídlo, umělé vitamíny, potravinové doplňky a následně léčiva, to všechno je obrovský byznys. Tam nejde nikomu o naše zdraví. Za ně jsme zodpovědní jen my sami.
Přesto všechno je důležité zachovat si zdravý rozum a nestat se otrokem "zdravých" potravin. Což není vždy jednoduché. Můžeme si třeba dát čas a sehnat si zeleninu, ovoce, mléko či sýry od farmářů, maso z malochovů, a se zbytkem si už naše tělo poradí. Taky mu trošku důvěřujme.


2. Práce

Ne nadarmo se říká: Čím se živíš? Škoda jen, že se tu odpojila moudrá významová souvislost od žité reality. Pro naprostou většinu lidí znamená práce zajištění, peníze. Možná by bylo dobré uvědomit si, kolik hodin denně, týdně, ročně ve své práci trávíme. Je to dost velký úsek našeho života, že? Práce nás může pomalu nebo rychle otravovat, trávit, zabíjet, ničit. Jo, finanční ohodnocení je moc fajn… Ale stačí to? Na nějaké úrovni ano. Přežíváme.
Nebo nás může práce naplňovat, nabíjet, uspokojovat. Když děláme něco, co nás baví, když děláme něco, v čem osobně cítíme hluboký smysl, jsme tak vyživováni, že nám to finanční kompenzace ani zdaleka nenahradí. Pak máme chuť pracovat pořád, naše práce se stane naší součástí, naším životem. Žijeme.

 

3. Vztahy
Mohou být vyčerpávající, mrtvé, nebo živé a vyživující. Vazby s rodiči, s dětmi, s partnery… kdo se tím nikdy v myšlenkách nezabývá? Zažíváme je dnes a denně. Jsou nepopiratelnou složkou naší výživy. Jak se cítíme, když partner/ka se na nás po příchodu usměje, připraví nám večeři a strávíme spolu pohodový večer? Dobrý, ne? To se ráno vstává jinak, než když se večer pohádáme.
Vztah je vždy práce. Nefunguje jen tak sám od sebe. Je třeba ho opečovávat a hýčkat. Neustále mezi lidmi vznikají různá nedorozumění... třeba jen z nedostatečné komunikace. Ochota a rozhodnutí mít dobré vztahy nás ale vždy dovede k akci, ke změně. A pokud si to i druhá strana alespoň trochu uvědomí, máme další přirozený zdroj výživy.

 
4. Sex

Mohl by patřit do vztahů… ale protože sexuální síla je samostatný, jasně uchopitelný zdroj energie, uvádím ho zvlášť. Jak se cítíme po nádherně promilované noci? Na ženách je to obzvlášť viditelné: omládnou o deset let, pleť se jim vypne, tváře zrůžoví, oči dostanou lesk. Muž se narovná, jeho sebevědomí jde nahoru. Spokojenost je na obou stranách. Divíme se, že sexualita má takovou sílu? Vždyť je to sdílení naší největší intimity. Samozřejmě prohlubuje i partnerské vztahy.
Naopak frustrace z neuspokojení je taky dobře viditelná – vzteklost, popudlivost, náladovost.
Co z toho nás vyživuje? 

 

5. Pohyb
S postupem let zjistíme, že tělo má tendenci tuhnout. V tom nám není úplně dobře. Není příjemné zjistit, že nás všechno bolí, že nás tělo omezuje. Jakýkoliv pohyb nám přivede víc kyslíku do těla, zvýší naši pohyblivost… a pokud se zabýváme pohybem, který nás baví, pak si nejen protáhneme fyzické tělo, ale uspokojíme i to emoční. Jen narovnat tělo, začít pořádně dýchat, naplnit se čerstvým vzduchem… a budeme se cítit o mnoho procent lépe.


6. Pobyt na čerstvém vzduchu

Někdo má raději moře, někdo hory a někdo oboje. Je někdo, kdo nemá rád nic? Kdo nemá svoji oblíbenou krajinu? Kdo není rád venku? Přemýšlím… asi nikoho takového neznám. Dopřejme si tedy i toto. Je to tak jednoduché – jen si udělat čas.

Tímto vším si dodáváme výživu. Tělu i duši. Jak to vše spolu souvisí?

  • Nejdříve je třeba si to uvědomit. Vědomí je krok jedna. Být si vědomý toho, co je pro mě podstatné, vyživující. Ne, co by mělo být, ale co je skutečně pro mě osobně tou nejlepší výživou.
  • Krok dva je dovolit si toto vše skutečně cítit. Prožívat. Znamená to vnímat přítomný okamžik, vnímat to, co jím, to, co slyším i říkám, vnímat tělo, pocity, emoce… sebe i druhých.
  • To vše vede ke skutečně naplněnému životu. Prožíváním zvýšíme svoji kvalitu života. Z obyčejných věcí se stanou neobyčejné a dějí se jedna za druhou.

 

                                                                        Magda Křepelková