Rodinný časopis o alternativních cestách ke zdraví, připravovaný ve spolupráci s předními lékaři, léčiteli a odborníky v bylinkách, astromedicíně, zdravé výživě, psychoterapii, bioenergii, reflexní terapii a dalších netradičních metodách léčení.
Proč jsme nemocní? - část XXXI.

Další část z knihy PhDr. Petra Novotného Proč jsme nemocní? nás vybízí k zamyšlení nad skrytými souvislostmi u nemocí jater ...

Nemoci jater
Játra jsou nejtěžší žlázou v těle (cca 1,5 kg), jsou uložena v pravé horní části břicha, z větší části v pravém podžebří. Játra mají nezvyklé množství různých funkcí, zejména energetickou a čistící. Játra vytvářejí energii metabolismem cukrů (glykogen) a také ji ukládají a uvolňují do krve, objeví-li se potřeba energie. Stejně tak je to s tuky, játra tvoří a schraňují tuky  a přeměňují cholesterol a také lipoproteiny. Dokáží zpracovávat a vyrábět krevní bílkoviny, například albumin a koagulační faktory a distribuovat je, rovněž zabezpečují vytváření zásob vitamínů např. B12. V játrech se tvoří žluč, a především však  játra odstraňují z těla vlastní, ale i cizí nebezpečně jedovaté látky. Játra dostávají krev ze dvou pramenů, a to z jaterní tepny a z portální žíly. Stav jater lze testovat biochemicky, přičemž podstatná zjištění se týkají stavu bilirubinu, transamináz a albuminu.
Symbolika, která  zjevuje ve fyzické rovině onemocnění jater, je s ohledem na shora uváděné funkce, z psychické roviny srozumitelně,  přehledně a nejobecněji promítána  jako neschopnost ega objektivně přijímat a hodnotit to, co přichází zvenku a čeho je zapotřebí uvnitř.
 V dílčích aspektech hodnotících chyb lze konkrétně jmenovat například neschopnost  odlišovat a pojmenovávat životně podstatné od nepodstatného, neškodné od „jedovatého“, bezpečné od nebezpečného, nezbytné od zbytného, pozitivní od negativního, prvotní od následného, příčiny od následků, původní od deformovaného atd.
Symbolika psychické roviny vyjevuje ve fyzické rovině často, v podobě zdraví či nemocí, výlučné schopnosti ega, které nejčastěji souvisejí  s vrcholnou funkci jater, totiž chemicky rozbít, následně elementarizovat  a přijmout to, co zprvu bylo zcela nepřijatelné.  Například vymodelovat ve vlastní psychice základní emotivní a hodnotové postoje, které učiní přijatelné z nepřijatelného, srozumitelné z nesrozumitelného,  anebo se naučit oddělit malé části od  zdánlivě  nenarušitelných celků,  přetavit konkrétní z nekonkrétního, uchovat a ve správný čas využít rezervy - to jsou schopnosti, které jsou obecně přičítány harmonické (zdravé) bytosti.
Obecná neschopnost ega při  třídění zrna od plev se projevuje nejen ve jmenovaných niterních postojích, ale také  ve vnějšku, například chybnými stravovacími návyky s přemírou jídla, přepálených tuků, nadměrnou konzumací alkoholu, medikamentů či dokonce drog. Má-li ego sklon excitovat  svoji psychiku v podstatě „jedovatými“ psychickými podněty,  byť pod příslibem  krátkodobé a rychle pomíjející slasti, pak lze zrcadlově očekávat, že obdobně snadno přijme také do svého těla obdobně jedovaté fyzikální látky, které způsobují například toxikaci, cirhózu či hepatitidu (zánět jater).
Nemocná játra však nevyjadřují jen neschopnost svého majitele odhadnout kapacitu a výkon tohoto spolehlivého orgánu, ale i psychickou kapacitu sebe sama a vlastní výkon v psychické rovině. Jedno zrcadlo odráží i zde naprostou stejnost v zrcadle protějším. Problémy s játry podněcují k revizi základních hodnot, postojů a smyslu života.
Hltají-li ústa a jícen nadměrný či nebezpečný potravinový balast, kterého se játra nedokáží zbavit, pak se také psychika totožně znečisťuje psychickým balastem - chtivostí, zbytečnou konzumací,  chybnými či neúměrnými postoji, pomýlenými („jedovatými“)  životními hodnotami a nevírou, anebo naopak nadměrnou sebedůvěrou.  Zbavit se jaterního onemocnění či nádoru na játrech, vyžaduje v prvním plánu zásadní, rychlé a bezpodmínečné vyčistění a detoxikaci psychiky. V tomto smyslu má nemocný povinnost zničit a odvrhnout psychický balast a musí jej rychle nahradit životními postoji, které jsou spolehlivými ukazateli cesty k harmonizujícím životním  cílům. Měl by se proto přesměrovat například  v oblasti základních životních postojů,  proporcionálního psychického růstu a respektování stejnosti či odlišnosti ostatních a ostatního.

Játra a energie
Obdobný symbol a obraz, jenž lze odezírat z povrchu dvou protilehlých zrcadel, se týká  také jaterní energetiky. Jsou-li nemocná játra, chybí dodavatel energie a nemocný pociťuje potíže s vydáváním energie  při práci, v erotice, při aktivním odpočinku, ale i při jídle a pití. Nedostává-li se ochoty k výdeji psychické energie, chuti do života a lásky k životu, pak se také za čas vyjeví problémy s játry. Mobilizace psychické energie vyvolá vždycky také mobilizaci jaterního aparátu, protože i zde samozřejmě platí, jak vně, tak uvnitř.
MUDr. D. Klinghardt zjistil, že jeho pacienti s jaterním onemocněním  jsou „vzteklejší“ než lidé bez jaterních potíží, přičemž  „vztek“ spatřuje tento německý lékař například v projevech hněvu, nespokojenosti, neschopnosti jednat, když je potřeba, v pocitech zneuznanosti a opomíjenosti, v neústupnosti, v agresi vůči sobě a také v zoufalství.

Žloutenka - icterus
Žloutenku (ikteros = prý malý žlutý pták, jehož pohled měl už ve starověku žloutenku léčit) vyjevuje žluté zabarvení sliznic v důsledku nadměrného množství žlučového barviva bilirubinu. Příčinou je nadměrný rozpad červených krvinek nebo poškození jater, která nejsou s to odstranit bilirubin z krve, anebo zablokování odtoku žluči do střeva. Žloutenka tedy není  nemocí sama o sobě, ale je spíše příznakem konkrétní nemoci, která svými projevy, svými následky a rozhodnými dietickými požadavky nabádá k aktuální a rychlé proměně mnohých stanovisek ega, které toho možná chtělo v několika rovinách až příliš mnoho.
Žloutenka  velí především ke skromnosti. Nemocný povětšinou zežloutne jako citron, když totiž játra nejsou s to likvidovat bilirubin. Nemocný je tím pádem doslova naráz význačně omezován v „přijímání“ a naopak je podněcován k „výdeji“. Například se musí krotit jídle, v němž nemá místo tučné a přepálené. Zcela vyloučen je alkohol, omezen je však i energetický výdej, takže je dočasně skoncováno s význačnějšími tělesnými výkony, a to včetně sexu. Přísná a nezbytná omezení v rovině fyzické přímo velí také k proměně stanovisek ega a vede je k obdobné skromnosti a přehodnocení mnohých stanovisek a nároků v rovině psychické.  Lidé, kteří dobrovolně dodržují například dietní režim, celibát, vegetariánství nebo se rozhodli nepít už žádný alkohol, dosahují prostřednictvím konkrétního způsobu odříkání v rovině fyzické také konkrétních příznivých efektů psychických. Uvědomují si, že méně je někdy více a že strádání fyzické navozuje dost často podivuhodné blaženství psychické.
Omezování pro omezování či strádání pro strádání při žloutence by ovšem nemělo žádný smysl, kdyby nevedlo také proměně stanovisek ega. Ego při žloutence brzy pozná, že toho chtělo z vnějšku příliš mnoho, příliš levně, příliš často a příliš zbytečně.  Vše zbytečné je i v případě žloutenky důsledně škodlivé. Žloutenka velí také k omezení psychické konzumace a  ke zvýšení produkce psychické, tedy k vylaďování psychické roviny, aby se dalo za méně pořídit více.  Například  sex může být  zkvalitněn láskou, alkoholické opojení lze nahradit emočními prožitky, blaženost z  přejídání lze vykompenzovat pocitem vnitřní naplněnosti a ukotvenosti, škodlivé postoje či vlivy lze odvrhnout a naopak lze přijmout za vlastní objektivní, i když případně zcela tuctovou realitu. Dokonce i ego hlupáka se může proměnit málem v ego myslitelské (duchovní), protože schopnost zříci se zbytečností a balastu, a naopak přijmout nezbytné či neodvratné, znamená vždycky  psychický růst a životní umění.

                                                                        /pokračování/