Rodinný časopis o alternativních cestách ke zdraví, připravovaný ve spolupráci s předními lékaři, léčiteli a odborníky v bylinkách, astromedicíně, zdravé výživě, psychoterapii, bioenergii, reflexní terapii a dalších netradičních metodách léčení.
Stres a bolesti hlavy

I když se v létě, které se kvapem blíží, většinou cítíme uvolněnější a "pohodovější", než v jiných obdobích roku, existují situace, které nás pořádně vystresují - třeba takový odjezd na dovolenou, když musíme před odjezdem stihnout ještě tolik věcí...
A protože STRES patří mezi faktory, které naše zdraví silně poškozují, nabízíme vám, milí čtenáři, pro inspiraci k úvahám (a třeba i trochu k nápravě) následující článek. (Autorkou je lékařka, která si přála zůstat v anonymitě...)

 

Otázky a odpovědi
Stres vzniká jakýmkoliv přepínám sil a nadbytkem emočních podnětů. Zcela odstranit stresové situace ze svého života se nám nepodaří, ale určitě lze snížit jejich sílu a četnost. Chce to ovšem trochu více se  zamyslet a zavčas si položit otázku: Proč jsem dnes dostala zase tu mou nešťastnou migrénu? Snadno zjistíme, že jsme byli nevyspalí, protože jsme trochu flámovali, či že jsme neodolali, abychom i přes dřívější zkušenosti neochutnali nějakou zaručeně rizikovou dobrotu. Jenže třeba žlučník potřebuje také svá riziková jídla, než se  rozbouří, ale dnes již většina z nás ví,  že žlučník je "rezervoárem žlučovitého chování" a topinka s česnekem je právě tou trestající poslední kapkou.
Podobně jsou v případě migrény ony „poslední kapky“ ukryty v terénu hlubších příčin. Pokuste se najít další PROČ. Co bylo před tím, než jste si dali ten hlteček červeného? Dámy, nebylo to poté, co jste stihly na poslední chvíli celé rozklepané a brblající doběhnout pro dítě do skoro zavřené školky a dítko jako naschvál poté zlobilo? Či jste překonaly svým autíčkem slalomovou jízdu městským ucpaným bludištěm, zatímco jste celou cestu nadávaly na nemožnou dopravní situaci a neschopné kolegy řidiče? A když si přiznáte, že něco takového máte právě za sebou, položte si otázku na PROČ do třetice a zkoumejte, jestli se na ně dá opět odpovědět. Pokud ano, můžete pokračovat s oním PROČ až do nekonečna. Zjistíte například, že na začátku bylo nevrlé ráno se zataženou podmračenou oblohou a výpadkem proudu, právě, když jste si chtěly udělat křupavé tousty k snídaní. Samozřejmě, ono ráno mohlo mít úplně jiné zabarvení, ale pokud nezpracujeme vědomě už první impuls, kterým nám dává život najevo, že nic nedostaneme zadarmo, pak se můžeme v odpoledních hodinách dopracovat ke skvělé migréně.  

Co s tím?

A co tedy s tím? Tak to máte za domácí úkol. Zkuste si udělat prověrku svého slovního repertoáru, svých emočních reakcí na každý podnět. Říká se, že svět nám nastavuje zrcadlo. Podívejte se na svou tvář, až vám někdo „šlápne na kuří oko“. Asi nebudete zrovna objektem pro reklamní fotografy, ale pro lovce senzací určitě. Podobně může váš obličej vypadat i po méně kuriózních impulsech  a vnitřní myšlenkový neviditelný svět se chová zrovna tak, jen to není hned vidět.  Volám teď po pozitivním myšlení, které je sice v rovině teorie chronicky známé, ale většina z nás má velké potíže s jeho realizací v praxi. Humor budiž vám nápomocen, ne nadarmo se říká, že smích je koření života. Většinu každodenních lapálií lze totiž s odstupem času okomentovat s menším či větším humorným nadhledem, tak proč si ten časový odstup trochu nezkrátit? Co kdybychom zkusili reagovat na náhlé změny denního programu bez hluboké rozmrzelosti nebo naopak  nereagovali na emočně agresívní chování našeho okolí!  Skvělým pravidlem je také ono známé "umět pustit k vodě", připomíná nám, že není nutno přistupovat k lidem a k věcem jako ke svému majetku.  Heslo "být ve středu" představuje jakousi vyrovnávací formuli, návod, jak "nebýt vykolejen" z vnitřního klidu mnohokrát denně.
Ženské city jsou mnohem křehčí,  ženy též setrvávají mnohem déle v emocích a nesnadněji je zpracovávají. Skutečně není lehké ovládnout city a „přehodit jim výhybku“ k opačné polaritě. Proč si však přidělávat stresovou nadstavbu tam, kde to není nutné a kde lze udržet rovnováhu.
A ještě jedno doporučení: Neviňte hned z nelidskosti své  lékaře, jestliže se jim nepodaří napoprvé vyhmátnout ten nejlepší lék pro vás.  Lékař vám pomáhá od sdělených a vyšetřených symptomů, nikoliv s nápravou vaší osobnosti. Tu máte možnost poznat nejlépe vy samy a pak dostáváte i šanci na změnu.
Člověk má své zdraví ve svých rukou, jen si to musí připustit a začít hledat všechny rezervy a eliminovat mařící momenty. Naučme se být konstruktivní, nikoliv destruktivní!